"Přijímám tuto poctu s hlubokým vděkem a obrovskou pokorou," řekl na úvod svého projevu. Reagoval také na mnohé kritiky, podle nichž si cenu ještě nezaslouží. Pronesl, že jeho úspěchy jsou "malé" v porovnání s předchozími laureáty Nobelovy ceny za mír a další kandidáti si ji možná zasloužili více. "Částečně je to proto, že jsem na začátku, a nikoliv na konci své práce na světovém jevišti."
"Ale snad nejvíce vážným problémem kolem mého získání této ceny je fakt, že stojím v čele armády národa, který je uprostřed dvou válek," prohlásil. Do Osla přijel pro Nobelovu cenu za mír jen devět dní poté, co oznámil navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu. V Oslu ještě před udělením ceny ujistil, že se začnou stahovat v roce 2011.
Americký prezident Barack Obama si v Oslu převzal Nobelovu cenu za mír. (10. prosince 2009)
V projevu také uvedl, že války jsou v některých situacích nezbytné pro nastolení míru. "Zlo ve světě existuje. A nenásilný čin by nemohl zastavit Hitlerovu armádu. Vyjednávání nemohou přesvědčit lídry Al-Kajdy, aby složili zbraně. Říci, že síla je někdy nezbytná, není volání po cynismu - je to uznání historie, nedokonalosti člověka a limitů rozumu."
Výbor v říjnu ocenil Obamovu mimořádnou snahu o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy. Mimo jiné vstřícnost vůči muslimskému světu, jeho úsilí o obnovení dialogu na Blízkém východě a snahu o globální jaderné odzbrojení. - přečtěte si Nobelovu cenu za mír dostal americký prezident Obama. Svět je překvapen
Michelle Obamová v Oslu sleduje přebírání Nobelovy ceny za mír, kterou získal její manžel a americký prezident Barack Obama. (10. prosince 2009)
Překvapivé udělení prestižního ocenění šéfovi Bílého domu vyvolalo ve světě smíšené reakce. Kritici Nobelovu výboru vyčetli, že Obama zatím ničeho konkrétního na mezinárodním poli nedosáhl.
Americký prezident reagoval na cenu od začátku poměrně zdrženlivě a zmiňoval, že si ji plně nezaslouží. Krátce po oznámení uvedl, že je pro něj "výzvou k akci". Obdobně se vyjádřil i krátce před převzetím prestižního ocenění.
Komentář MF DNESCo je nám vlastně do toho, komu dají Nobelovku? |
Šéf Nobelova výboru Thornbjörn Jagland při slavnostním ceremoniálu na radnici v Oslu znovu zdůvodňoval, proč porota cenu přiřkla právě šéfovi Bílého domu.
Zmínil přitom jeho snahu o uzavření věznice Guantánamo i přehodnocení amerického plánu na vybudování protiraketové obrany ve střední a východní Evropě, tedy v ČR a v Polsku.
desetiletý ObamaObamovi sice poklesla popularita v USA, kde zápolí kromě finanční krize také s reformou zdravotnictví, nicméně ve světě zůstává populární. V indonéské Jakartě, kde coby chlapec pár let žil se svou matkou, nevlastní sestrou a otčímem, mu ve čtvrtek vztyčili bronzovou sochu. Amerického prezidenta zobrazuje jako desetiletého a má prý inspirovat malé Indonésany. Umělecké dílo Obamu zobrazuje, kterak pozoruje motýla, jež mu usedl na ruku. "Socha mladého Obamy vysílá poselství, že jakékoliv dítě a člověk s jakýmkoliv rodinným zázemím může dosáhnout svých snů, pokud na tom usilovně pracuje," dodala. Zdroj: ČTK
|
Tento krok podle něj zlepšil vztahy s Ruskem a umožnil chystanou vzájemnou dohodu o snížení stavu jaderných zbraní. Jagland připomněl vizi bezjaderného světa, kterou Obama představil v dubnu při své návštěvě Prahy.
"Když si porota položila otázku, kdo v loňském roce učinil pro mír nejvíc, musela si odpovědět: Barack Obama," řekl šéf Nobelova výboru.
Nabitý program v Oslu
Obamův letoun Air Force One přistál v Oslu ráno. Prezidenta doprovází jeho manželka Michelle. První muž USA má poměrně rušný program - nejprve navštívil Nobelův institut, kde se chtěl setkat s porotou.
Následovala schůzka s norským premiérem a před převzetím ocenění se setkal s královskou rodinou. Po slavnostním ceremoniálu pak zamířil i s chotí na banket, kde mělo být kromě norského krále a královny také dalších 250 pozvaných hostů. - čtěte Obama je v Oslu, jako čtvrtý prezident USA převezme Nobelovu cenu míru
Barack Obama, je čtvrtým americkým prezidentem, který získal Nobelovu cenu za mír. A třetím šéfem Bílého domu, který se jí dočkal ještě v úřadu.
V roce 1906 dostal ocenění Theodore Roosevelt za podíl na mírové dohodě mezi Ruskem a Japonskem. O třináct let později si z Osla odvezl prestižní cenu Thomas Woodrow Wilson, který byl jedním z hlavních iniciátorů založení Společnosti národů. Jimmy Carter, obdržel prestižní ocenění v roce 2002, jedenáct let po odchodu z Bílého domu.
Ebadiová dostala zabavenou Nobelovu cenu zpět
Z Nobelovy ceny se může (znovu) radovat i íránská právnička Širín Ebadiová. Ta cenu získala už v roce 2003, před nedávnem ale medaile a diplom zmizely z jejího íránského bankovního trezoru. Norsko obvinilo z konfiskace Teherán. - více o zabavení ceny čtěte zde
Dnes Oslo oznámilo, že aktivistka za lidská práva dostala ocenění zpět. "Její situace ale zůstává vážná," prohlásil bez dalších detailů šéf norské diplomacie Jonas Gahr Stoere.
Udělovaly se i Další nobelovy cenyNobelovy ceny se dnes předávaly také ve švédském Stockholmu - tam ocenění dostali laureáti cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii. Z rukou krále Carla XVI. Gustafa převzalo rekordních pět žen. Vedle čtyř vědkyň mezi nimi byla i německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová. Nobelovu cenu za lékařství obdržely dvě americké bioložky Elizabeth Blackburnová a Carol Greiderová spolu s jejich krajanem Jackem Szostakem za výzkum v oblasti chromozomů.
Elinor Ostromová a švédský král Carl XVI. Gustaf Cenu za chemii dostala Izraelka Ada Jonathová spolu s Američany Venkatramanem Ramakrishnanem a Thomasem Steitzem za objasnění struktury a funkce ribozomů. Poslední laureátku měla Nobelova cena za ekonomii, kterou získala Američanka Elinor Ostromová a její krajan Oliver Williamson za analýzy ekonomické správy.
Předávání Nobelových cen ve Stockholmu, vpravo dole je královská rodina Jedinou odbornou kategorií, která se letos obešla bez držitelky, byla fyzika. Tuto cenu si odnesli vědci Charles Kao za výzkum v oblasti optických vláken a George Smith s Willardem Boylem za vynález CCD čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů, faxů nebo astronomických dalekohledů. Každý oceněný převzal diplom, Nobelovu medaili a osvědčení o zisku finanční odměny. Ta u každé kategorie dosahuje deseti milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Pokud je vyznamenaných v každé z nich více, odměnu si mezi sebou dělí. Zdroj: ČTK |
