Pondělí 15. srpna 2022, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 15. srpna 2022 Hana

Nobelovu cenu za mír dostal americký prezident Obama. Svět je překvapen

  10:21aktualizováno  17:28
Nobelovu cenu za mír dostal americký prezident Barack Obama. Výbor ocenil jeho "výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy", hlavně odhodlání zbavit svět jaderných zbraní. Kandidátů byl letos rekordní počet - 172 lidí a 33 organizací - a Obama mezi favority nepatřil. Světem tak rezonuje překvapení. Obama sám bere ocenění jako "výzvu k akci".

Barack Obama | foto: AP

"Jen velmi málo lidí upoutalo pozornost světa v takovém rozsahu jako Obama a dalo lidem naději na lepší budoucnost," zdůvodnil své rozhodnutí Norský Nobelův výbor.

"Jeho diplomacie je založena na konceptu, že ti, kdo vládnou světu, tak musí činit na základě hodnot a postojů sdílených většinou světové populace."

Barack Obama

Barack Obama se letos v lednu stal 44. prezidentem USA. Nahradil George Bushe. Je prvním afroamerickým šéfem Bílého domu v dějinách. Bývalý senátor z Illinois v boji o Oválnou pracovnu porazil republikána Johna McCaina.

Obama byl mezi celkem 205 lidmi a organizacemi, kteří letos byli na cenu navrženi. Výbor nikdy ani nenaznačuje, koho ocení, a tak odborníci a novináři i letos intenzivně spekulovali.

Obamovo jméno se mezi favority neobjevovalo. Ba naopak, leckdy se o něm mluvilo spíš jako o kuriozitě. Analytici, kteří udělování ceny sledují, většinou soudili, že je na odměnění 44. amerického prezidenta příliš brzy. Výbor tedy překvapil.

"Obama jako prezident vytvořil nové klima v mezinárodní politice. Do popředí se dostala mnohostranná diplomacie s důrazem na roli, kterou může hrát OSN a další mezinárodní instituce," uvedl výbor a připomněl třeba vstřícnost k muslimům, kterou prezident vyjádřil tento rok v káhirském projevu k islámskému světu. "Dialog a vyjednávání jsou upřednostňovány jako nástroje řešení dokonce i těch nejsložitějších mezinárodních konfliktů."

Výbor zvlášť zdůraznil Obamovo úsilí zbavit svět jaderných zbraní. Tuto vizi šéf Bílého domu představil letos v dubnu v Praze při projevu na Hradčanském náměstí. - čtěte Obamova pražská výzva: Zbavme svět jaderných zbraní

Barack Obama se cítí poctěn, byla první reakce z Bílého domu. O tom, že cenu dostal, se prezident dozvěděl od svého mluvčího Roberta Gibbse, jenž kvůli tomu prezidenta vzbudil v šest ráno washingtonského času, tedy hodinu po oznámení v Oslu.

Obyčejně laureáty informuje přímo Nobelův výbor, a to s hodinovým předstihem. Tentokrát to ale neučinil, neboť by to znamenalo volat Obamovi ve čtyři ráno jeho času. Výbor se navíc bál předčasného vyzrazení, které už se v minulosti také přihodilo.

Úspěch i předčasné ocenění

co o Nobelovce pro Obamu říkají čeští politici

"Mnoho lidí ta informace omráčila," napsala pak agentura Reuters v e-mailu Davidu Axelrodovi, Obamovu hlavnímu poradci. "Nás zrovna tak," odepsal Axelrod.

Sám Barack Obama odpoledne vystoupil s prohlášením v Růžové zahradě Bílého domu. "Rozhodnutím Nobelova výboru jsem zároveň překvapen a hluboce poctěn," řekl s tím, že ocenění bere hlavně jako závazek k dalšímu úsilí. V této souvislosti zopakoval své přání, aby svět existoval bez jaderných zbraní. Podle redaktora CNN Jonathana Manna se americký prezident odpoledním prohlášením velmi obstojně vyrovnal s názorem, že si cenu nezaslouží, protože ještě nic konkrétního neudělal.

Barack Obama poté, co se stal laureátem Nobelovy ceny za mír (9. října 2009)

Barack Obama poté, co se stal laureátem Nobelovy ceny za mír (9. října 2009)

Obama dostane stejně jako ostatní laureáti deset milionů švédských korun (asi 25 milionů korun). Předávací ceremoniál bude 10. prosince v Oslu a Obama si pro cenu podle norského premiéra Stoltenberga přijede osobně. Prezident se k ocenění vyjádří ještě dnes v Růžové zahradě Bílého domu.

Barack Obama je celkem čtvrtým americkým prezidentem oceněným "Nobelovkou" za mír. První byl Theodore Roosevelt v roce 1906. Výbor ho odměnil za podíl na mírové dohodě mezi Ruskem a Japonskem o rok dříve. V roce 1919 cenu dostal Thomas Woodrow Wilson, který byl jedním z hlavních iniciátorů založení Společnosti národů. Oba - stejně jako Obama - cenu dostali během prezidentství. Ten čtvrtý, Jimmy Carter, obdržel prestižní ocenění v roce 2002, jedenáct let po odchodu z Bílého domu.

Američtí prezidenti, kteří v úřadu dostali Nobelovu cenu míru: Barack Obama (2009), Theodore Roosevelt (1906) a Woodrow Wilson (1919)

Američtí prezidenti, kteří v úřadu dostali Nobelovu cenu míru: Barack Obama (2009), Theodore Roosevelt (1906) a Woodrow Wilson (1919)

Ten, který nás spasí?

Obama se po nástupu do funkce pustil do celé řady problémů. Pozornost upřel na Afghánistán, mírový proces na Blízkém východě, zmíněnou vizi bezjaderné zeměkoule, problémy Afriky, globální oteplování...

Snaží se změnit to, za co kritizovali jeho předchůdce George Bushe, jenž z Bílého domu odcházel jako historicky nejnepopulárnější prezident.

Co všechno Bushovi vyčítali? Třeba že Ameriku "uvrtal" do dvou dlouhých, krvavých a nákladných válek (v Iráku a Afghánistánu).

Že se na nikoho neohlížel, nespolupracoval s OSN a jinými organizacemi. Že nechával stranou blízkovýchodní mírový proces. Že se nevěnoval řešení problému klimatických změn. Že nechával mučit vězně na Guantánamu. Že používal sílu dřív než slova. A že tím vším těžce poškodil obraz Spojených států ve zbytku světa.

Obama pak - alespoň v očích svých stoupenců - vkráčel do Oválné pracovny jako usmiřovatel a ten, který škodu napáchanou Bushem napraví. Obama, první Afroameričan v čele USA. Mladý senátor, který volby vyhrál hesly "Yes we can" (Ano, můžeme) nebo "Change that we need" (Změna, kterou potřebujeme).

Obamovi je to taky trapné

jak vidí Obamovo ocenění reportér MF DNES

Už tehdy analytici upozorňovali, že očekávání, která s ním Američané i zbytek světa spojují, jsou přehnaná a nesplnitelná. Obama se do úřadování pustil zostra. Hned nařídil uzavřít kontroverzní věznici na Guantánamu, poslal další vojáky do Afghánistánu, ukázal vstřícnost zemím, s nimiž se Bush odmítal bavit. Tlačí na mírový proces mezi Izraelem a Palestinci a na zmíněné jaderné odzbrojení.

Nicméně konkrétní výsledky zatím spíš chybí, minimálně proto, že Obama ještě v úřadu není ani rok. Guantánamo má být uzavřeno v lednu, ale USA pořád ještě docela nevyřešily problém, kam s vězni. V Afghánistánu umírá nejvíc vojáků od invaze v roce 2001 a spojenci hledají způsob, jak to zvrátit.

Mírový proces na Blízkém východě naráží hned v prvním řádu na odpor Izraele přestat stavět osady na palestinských územích. Právě proto se všeobecně soudilo, že na udělení Nobelovy ceny míru Baracku Obamovi je moc brzo. Že je přinejmenším potřeba vyčkat počkat, jak to všechno dopadne.

Není to populismus? ptali se novináři

A tohle všechno bylo cítit i v sále Nobelova institutu v norském Oslu, když čerstvý předseda výboru Thorbjörn Jagland vyslovil Obamovo jméno. V místnosti zavládlo jisté rozčarování. Ačkoliv americký prezident patřil k těm vůbec nejznámějším z letošních uchazečů, reálně o něm jako o laureátovi přemýšlel jen málokdo.

Výběr tedy přítomné novináře zaskočil. V jejich úvodních dotazech směrem k Jaglandovi padala slova jako "tristní" či dokonce "populistická" volba. Jak mohl výbor ocenit někoho, kdo prezidentem není ještě ani jeden celý rok a kdo své předvolební sliby zatím nijak přesvědčivě nerealizoval?

Ve světě zní gratulace i rozpaky

reakce na cenu pro Obamu

"Neocenili jsme to, co chce Obama učinit v budoucnosti, ale to, co již v průběhu minulého roku udělal," opáčil Jagland. Odměna za aktuální příspěvek ke zlepšení světa a k nenásilnému řešení konfliktů v právě uplynulém roce je podle něj přesně v souladu s poslední vůlí Alfreda Nobela. O pár minut později však Jagland prohlásil, že cenou pro Obamu chce výbor podpořit jeho budoucí úsilí.

Američtí novináři se ptali na to, jak může být oceněn člověk, který má v blízké budoucnosti posílit americkou armádu v Afghánistánu, a zda cena pro čerstvě úřadujícího prezidenta není přímou intervencí do vnitřní politiky USA. Ani tady se nedočkali přesvědčivé odpovědi.

Jagland však cenu pro Obamu překvapivě srovnal s cenou pro bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, který byl v roce 1971 rovněž podpořen již v poměrně rané fázi své "východní politiky", směrující ke zlepšení vztahů mezi Západem a Východem za studené války.

O kom se mluvilo?

Podtrženo a sečteno, ocenění Obamy se nečekalo a leckde vzbudilo rozpaky. Naopak mezi nejčastěji zmiňované "horké adepty" na letošní cenu patřili například afghánská lékařka Sima Samarová, která se v roce 2001 ve své zemi stala vůbec první ženskou vicepremiérkou. Je dlouhodobou bojovnicí za práva žen a usilovala o zakládání ženských škol a nemocnic po Afghánistánu.

Nobelova cena

Nobelova cena míru byla prvně udělena v roce 1901. Slavnostní vyhlášení cen se tradičně koná 10. prosince při výročí úmrtí jejich zakladatele švédského průmyslníka Alfreda Nobela.

Nobelova cena míru se uděluje v norském Oslu, zatímco předávání cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii se odehrává ve švédském Stockholmu.

Hovořilo se i o některém z čínských aktivistů za lidská práva či o ruské advokátce Lidii Jusupovové, dceři ruských rodičů v Čečensku. Ta poukazuje na drastické počínání ruské armády v této republice.

Agentura Reuters také zmiňovala premiéra Zimbabwe Morgana Tsvangiraie, který loni vyhrál první kolo prezidentských voleb, ale kvůli nátlaku diktátora Roberta Mugabeho druhé kolo bojkotoval. Po měsících složitého vyjednávání usedl do premiérského křesla. Vleklá krize dostala zemi na pokraj katastrofy a mnozí upínají svůj zrak právě k Tsvangiraiovi jako k záchraně.

Loni Nobelovu cenu za mír získal bývalý finský prezident Martti Ahtisaari za mnohaleté snahy urovnávat mezinárodní konflikty na několika kontinentech. Ahtisaari měl například zásluhy na vyhlášení nezávislosti Namibie v roce 1990. - přečtěte si Nobelovu cenu za mír získal finský exprezident a vyjednavač Ahtisaari

Nobelova cena za mír v minulosti

2008 - bývalý finský prezident Martti Ahtisaari

2007 - bývalý viceprezident USA Al Gore a Mezivládní panel pro klimatické změny

2006 - bankéř Muhammad Junus z Bangladéše a jeho banka

2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její generální ředitel Mohamed El Baradej

2004 - Keňská ekologická aktivistka a náměstkyně ministra životního prostředí Wangari Maathaiová

2003 - Íránská právnička a bojovnice za lidská práva Širín Ebadiová

2002 - bývalý prezident USA Jimmy Carter

2001 - Organizace spojených národů a generální tajemník OSN Kofi Annan

Zaslouží si americký prezident Obama Nobelovu cenu za mír?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 30. října 2009. Anketa je uzavřena.

NE 23264
ANO 3850
Autoři: ,

  • Nejčtenější

Buď tu bude Rusko, nebo jaderná poušť. Rusové elektrárnu zaminovali a odpojují

Ruští vojáci podminovali elektrické bloky Záporožské jaderné elektrárny, uvedl podle ukrajinské jaderné společnosti...

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na leteckém dni v Chebu spadlo letadlo na rodinný dům. Pilot nepřežil

Na leteckém dni v Chebu v neděli odpoledne havaroval letoun Hawker Hurricane Mk. IV. Podle svědka z řad diváků letoun...

Ne elitní skupina, ale potrava pro děla. Vagnerovci vystupují ze stínů

Ruská žoldnéřská skupina vagnerovci pozvolna vystupuje na světlo, ač dříve se kolem ní vznášel opar tajemství. Státní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kreml má důvod, proč neobviňovat Ukrajinu z úderů na panikařící Krym

Pro Kreml nemusí být výhodné obvinit Ukrajinu z úterního útoku na ruskou leteckou základnu na Krymu. Pokud by totiž za...

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

  • Další z rubriky

Na Tchaj-wan dorazila delegace amerického Kongresu, zdrží se dva dny

Aktualizujeme Na Tchaj-wan v neděli dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. Američtí zákonodárci mají během následujících...

Požár kostela v Gíze má přes 41 obětí. Může za něj zkrat v klimatizaci

Při požáru koptského kostela v egyptském městě Gíza v neděli zahynulo nejméně 41 lidí a dalších nejméně 14 jich bylo...

Válka vede k vzestupu střední Evropy a respektu Bruselu, tvrdí média

Válka na Ukrajině má nečekané dopady. Do popředí EU se derou východoevropské státy, které doposud byly spíše na...

Do bariér u Kongresu najelo auto. Řidič několikrát vystřelil, pak se zabil

Zatím neznámý muž najel v neděli ráno automobilem do zátarasů u amerického Kapitolu, sídla Kongresu, ve Washingtonu....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

Stav herečky Anne Heche je téměř beznadějný. Má vážně poškozený mozek

Herečka Anne Heche (53) s největší pravděpodobností nepřežije nehodu, při níž autem narazila do dvoupodlažní budovy v...

Herečka Anne Heche zemřela, nepřežila následky zranění po autonehodě

Třiapadesátiletá herečka Anne Heche zemřela. Uvedla to její přítelkyně Nancy Davisová. Herečka skončila v nemocnici v...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...

Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa

Hladina řeky Rýn v německé oblasti Rheingau podle úřadů v pátek klesne na kritickou úroveň, na klíčovém místě naměří už...