"Jen velmi málo lidí upoutalo pozornost světa v takovém rozsahu jako Obama a dalo lidem naději na lepší budoucnost," zdůvodnil své rozhodnutí Norský Nobelův výbor.
"Jeho diplomacie je založena na konceptu, že ti, kdo vládnou světu, tak musí činit na základě hodnot a postojů sdílených většinou světové populace."
Barack ObamaBarack Obama se letos v lednu stal 44. prezidentem USA. Nahradil George Bushe. Je prvním afroamerickým šéfem Bílého domu v dějinách. Bývalý senátor z Illinois v boji o Oválnou pracovnu porazil republikána Johna McCaina. |
Obama byl mezi celkem 205 lidmi a organizacemi, kteří letos byli na cenu navrženi. Výbor nikdy ani nenaznačuje, koho ocení, a tak odborníci a novináři i letos intenzivně spekulovali.
Obamovo jméno se mezi favority neobjevovalo. Ba naopak, leckdy se o něm mluvilo spíš jako o kuriozitě. Analytici, kteří udělování ceny sledují, většinou soudili, že je na odměnění 44. amerického prezidenta příliš brzy. Výbor tedy překvapil.
"Obama jako prezident vytvořil nové klima v mezinárodní politice. Do popředí se dostala mnohostranná diplomacie s důrazem na roli, kterou může hrát OSN a další mezinárodní instituce," uvedl výbor a připomněl třeba vstřícnost k muslimům, kterou prezident vyjádřil tento rok v káhirském projevu k islámskému světu. "Dialog a vyjednávání jsou upřednostňovány jako nástroje řešení dokonce i těch nejsložitějších mezinárodních konfliktů."
Výbor zvlášť zdůraznil Obamovo úsilí zbavit svět jaderných zbraní. Tuto vizi šéf Bílého domu představil letos v dubnu v Praze při projevu na Hradčanském náměstí. - čtěte Obamova pražská výzva: Zbavme svět jaderných zbraní
Barack Obama se cítí poctěn, byla první reakce z Bílého domu. O tom, že cenu dostal, se prezident dozvěděl od svého mluvčího Roberta Gibbse, jenž kvůli tomu prezidenta vzbudil v šest ráno washingtonského času, tedy hodinu po oznámení v Oslu.
Obyčejně laureáty informuje přímo Nobelův výbor, a to s hodinovým předstihem. Tentokrát to ale neučinil, neboť by to znamenalo volat Obamovi ve čtyři ráno jeho času. Výbor se navíc bál předčasného vyzrazení, které už se v minulosti také přihodilo.
Úspěch i předčasné oceněníco o Nobelovce pro Obamu říkají čeští politici |
"Mnoho lidí ta informace omráčila," napsala pak agentura Reuters v e-mailu Davidu Axelrodovi, Obamovu hlavnímu poradci. "Nás zrovna tak," odepsal Axelrod.
Sám Barack Obama odpoledne vystoupil s prohlášením v Růžové zahradě Bílého domu. "Rozhodnutím Nobelova výboru jsem zároveň překvapen a hluboce poctěn," řekl s tím, že ocenění bere hlavně jako závazek k dalšímu úsilí. V této souvislosti zopakoval své přání, aby svět existoval bez jaderných zbraní. Podle redaktora CNN Jonathana Manna se americký prezident odpoledním prohlášením velmi obstojně vyrovnal s názorem, že si cenu nezaslouží, protože ještě nic konkrétního neudělal.
Barack Obama poté, co se stal laureátem Nobelovy ceny za mír (9. října 2009)
Obama dostane stejně jako ostatní laureáti deset milionů švédských korun (asi 25 milionů korun). Předávací ceremoniál bude 10. prosince v Oslu a Obama si pro cenu podle norského premiéra Stoltenberga přijede osobně. Prezident se k ocenění vyjádří ještě dnes v Růžové zahradě Bílého domu.
Barack Obama je celkem čtvrtým americkým prezidentem oceněným "Nobelovkou" za mír. První byl Theodore Roosevelt v roce 1906. Výbor ho odměnil za podíl na mírové dohodě mezi Ruskem a Japonskem o rok dříve. V roce 1919 cenu dostal Thomas Woodrow Wilson, který byl jedním z hlavních iniciátorů založení Společnosti národů. Oba - stejně jako Obama - cenu dostali během prezidentství. Ten čtvrtý, Jimmy Carter, obdržel prestižní ocenění v roce 2002, jedenáct let po odchodu z Bílého domu.
Američtí prezidenti, kteří v úřadu dostali Nobelovu cenu míru: Barack Obama (2009), Theodore Roosevelt (1906) a Woodrow Wilson (1919)
Ten, který nás spasí?
Obama se po nástupu do funkce pustil do celé řady problémů. Pozornost upřel na Afghánistán, mírový proces na Blízkém východě, zmíněnou vizi bezjaderné zeměkoule, problémy Afriky, globální oteplování...
Snaží se změnit to, za co kritizovali jeho předchůdce George Bushe, jenž z Bílého domu odcházel jako historicky nejnepopulárnější prezident.
 |
Co všechno Bushovi vyčítali? Třeba že Ameriku "uvrtal" do dvou dlouhých, krvavých a nákladných válek (v Iráku a Afghánistánu).
Že se na nikoho neohlížel, nespolupracoval s OSN a jinými organizacemi. Že nechával stranou blízkovýchodní mírový proces. Že se nevěnoval řešení problému klimatických změn. Že nechával mučit vězně na Guantánamu. Že používal sílu dřív než slova. A že tím vším těžce poškodil obraz Spojených států ve zbytku světa.
Obama pak - alespoň v očích svých stoupenců - vkráčel do Oválné pracovny jako usmiřovatel a ten, který škodu napáchanou Bushem napraví. Obama, první Afroameričan v čele USA. Mladý senátor, který volby vyhrál hesly "Yes we can" (Ano, můžeme) nebo "Change that we need" (Změna, kterou potřebujeme).
Obamovi je to taky trapnéjak vidí Obamovo ocenění reportér MF DNES |
Už tehdy analytici upozorňovali, že očekávání, která s ním Američané i zbytek světa spojují, jsou přehnaná a nesplnitelná. Obama se do úřadování pustil zostra. Hned nařídil uzavřít kontroverzní věznici na Guantánamu, poslal další vojáky do Afghánistánu, ukázal vstřícnost zemím, s nimiž se Bush odmítal bavit. Tlačí na mírový proces mezi Izraelem a Palestinci a na zmíněné jaderné odzbrojení.
Nicméně konkrétní výsledky zatím spíš chybí, minimálně proto, že Obama ještě v úřadu není ani rok. Guantánamo má být uzavřeno v lednu, ale USA pořád ještě docela nevyřešily problém, kam s vězni. V Afghánistánu umírá nejvíc vojáků od invaze v roce 2001 a spojenci hledají způsob, jak to zvrátit.
Mírový proces na Blízkém východě naráží hned v prvním řádu na odpor Izraele přestat stavět osady na palestinských územích. Právě proto se všeobecně soudilo, že na udělení Nobelovy ceny míru Baracku Obamovi je moc brzo. Že je přinejmenším potřeba vyčkat počkat, jak to všechno dopadne.
Není to populismus? ptali se novináři
A tohle všechno bylo cítit i v sále Nobelova institutu v norském Oslu, když čerstvý předseda výboru Thorbjörn Jagland vyslovil Obamovo jméno. V místnosti zavládlo jisté rozčarování. Ačkoliv americký prezident patřil k těm vůbec nejznámějším z letošních uchazečů, reálně o něm jako o laureátovi přemýšlel jen málokdo.
Výběr tedy přítomné novináře zaskočil. V jejich úvodních dotazech směrem k Jaglandovi padala slova jako "tristní" či dokonce "populistická" volba. Jak mohl výbor ocenit někoho, kdo prezidentem není ještě ani jeden celý rok a kdo své předvolební sliby zatím nijak přesvědčivě nerealizoval?
Ve světě zní gratulace i rozpakyreakce na cenu pro Obamu |
"Neocenili jsme to, co chce Obama učinit v budoucnosti, ale to, co již v průběhu minulého roku udělal," opáčil Jagland. Odměna za aktuální příspěvek ke zlepšení světa a k nenásilnému řešení konfliktů v právě uplynulém roce je podle něj přesně v souladu s poslední vůlí Alfreda Nobela. O pár minut později však Jagland prohlásil, že cenou pro Obamu chce výbor podpořit jeho budoucí úsilí.
Američtí novináři se ptali na to, jak může být oceněn člověk, který má v blízké budoucnosti posílit americkou armádu v Afghánistánu, a zda cena pro čerstvě úřadujícího prezidenta není přímou intervencí do vnitřní politiky USA. Ani tady se nedočkali přesvědčivé odpovědi.
Jagland však cenu pro Obamu překvapivě srovnal s cenou pro bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, který byl v roce 1971 rovněž podpořen již v poměrně rané fázi své "východní politiky", směrující ke zlepšení vztahů mezi Západem a Východem za studené války.
O kom se mluvilo?
Podtrženo a sečteno, ocenění Obamy se nečekalo a leckde vzbudilo rozpaky. Naopak mezi nejčastěji zmiňované "horké adepty" na letošní cenu patřili například afghánská lékařka Sima Samarová, která se v roce 2001 ve své zemi stala vůbec první ženskou vicepremiérkou. Je dlouhodobou bojovnicí za práva žen a usilovala o zakládání ženských škol a nemocnic po Afghánistánu.
Nobelova cenaNobelova cena míru byla prvně udělena v roce 1901. Slavnostní vyhlášení cen se tradičně koná 10. prosince při výročí úmrtí jejich zakladatele švédského průmyslníka Alfreda Nobela. Nobelova cena míru se uděluje v norském Oslu, zatímco předávání cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii se odehrává ve švédském Stockholmu. |
Agentura Reuters také zmiňovala premiéra Zimbabwe Morgana Tsvangiraie, který loni vyhrál první kolo prezidentských voleb, ale kvůli nátlaku diktátora Roberta Mugabeho druhé kolo bojkotoval. Po měsících složitého vyjednávání usedl do premiérského křesla. Vleklá krize dostala zemi na pokraj katastrofy a mnozí upínají svůj zrak právě k Tsvangiraiovi jako k záchraně.
Loni Nobelovu cenu za mír získal bývalý finský prezident Martti Ahtisaari za mnohaleté snahy urovnávat mezinárodní konflikty na několika kontinentech. Ahtisaari měl například zásluhy na vyhlášení nezávislosti Namibie v roce 1990. - přečtěte si Nobelovu cenu za mír získal finský exprezident a vyjednavač Ahtisaari
Nobelova cena za mír v minulosti2008 - bývalý finský prezident Martti Ahtisaari 2007 - bývalý viceprezident USA Al Gore a Mezivládní panel pro klimatické změny 2006 - bankéř Muhammad Junus z Bangladéše a jeho banka 2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její generální ředitel Mohamed El Baradej 2004 - Keňská ekologická aktivistka a náměstkyně ministra životního prostředí Wangari Maathaiová 2003 - Íránská právnička a bojovnice za lidská práva Širín Ebadiová 2002 - bývalý prezident USA Jimmy Carter 2001 - Organizace spojených národů a generální tajemník OSN Kofi Annan |
