Před loňskými volbami Barack Obama pouštní Arizonu na jihozápadě USA rovnou odepsal. V konzervativním státě, kde to mají demokraté vždy obtížné, kandidoval proti místnímu republikánovi Johnu McCainovi. Už na první pohled neměl šanci. Nikoho tehdy nepřekvapilo, že tu současný prezident prohrál o osm a půl procenta.
Američané poslali vzkaz Obamovi:V klíčových státech zvolili republikány |
A nyní? Ani přes tři návštěvy Arizony v posledním roce si tady Obama oblibu nezískal. A jak ukazují průzkumy, neobstál by tu ani ve volebním reparátu. Obamu tu rádi nemají a někdy používají i terminologii, která tahá za uši. "Je to komunista. Nevraždí nás jako v Číně jenom proto, že máme zbraně a nedáme se," tvrdí počítačový odborník na penzi Bob Price z Tusconu.
Co trápí Arizonu?
Trochu mírněji o něm mluví Bob Nilson, vedoucí návštěvnického centra v Bensonu. "Má socialistické nápady. Celá ta jeho zdravotní reforma znamená, že o svém těle už si nebudu rozhodovat sám, ale udělá to za mě stát. Když si budu chtít v pětasedmdesáti letech nechat za své úspory transplantovat játra, Obama řekne, že nesmím, protože už pro stát nejsem dost perspektivní," rozčiluje se Nilson.
Zdravotní reforma, na jejíž nezbytnosti se Američané shodují, je nejdůležitější vnitropolitickou záležitostí roku a kvůli půtkám o detaily s ní Obama zatím nikam nepostoupil. Kvůli ní a také kvůli opatřením proti ekonomické krizi Obama odkládá další reformy. Například imigrační, kterou v Arizoně, hraničící s Mexikem, považují za jednu z nejzásadnějších.
Zdejší konzervativní voličstvo nepotěšil současný pán Bílého domu, ani když nastínil, že do budoucna počítá s amnestií pro miliony nelegálních přistěhovalců z Latinské Ameriky, kteří v USA dlouhodobě žijí.
"Obama toho už hodně podělal, ale takovou amnestií by si rovnou řekl o revoluci," říká pětapadesátiletá Carmen Mercerová, majitelka kavárny v Tombstone a šéfka místních dobrovolníků, kteří po nocích hlídají hranice před imigranty z Mexika.
Tradičně republikánská Arizona (od dob prezidenta Trumana tu ve volbách uspěl z demokratů jen Bill Clinton v roce 1996) je specifická. Právě ona a Havaj jako jediné z padesáti států odmítají zavedení letního času. Na své území brání kvůli parazitickému hmyzu vpouštět ovoce z Kalifornie a kvůli bezpečnosti svých obyvatel nepovoluje prodej pyrotechniky, která je třeba v sousedním státě Nové Mexiko běžným zbožím.
"Obama není kouzelník"
Není divu, že se tu Obamovi nedaří. A to ještě více než jinde v USA, kde jeho nebývale vysoká popularita z počátku roku rapidním tempem klesá. Podle výzkumu agentury Rasmus nesouhlasí s jeho účinkováním v prezidentském křesle 56 procent arizonských voličů. Napříč USA je toto procento jen o pár čísel nižší.
Mladá zdravotnice Maryada Valletová z Tusconu, která jako většina její generace patří k Obamovým příznivcům, z jeho výkonů také není nijak nadšená.
"Všichni jsme byli tak rádi, že jsme se zbavili Bushe, že jsme se na Obamu dívali nereálně. Musíme si zvyknout na to, že je to normální člověk a politik. Ne kouzelník z pohádky, který mávnutím hůlky všechno změní."
V Arizoně není populární ani McCain
Řeklo by se, že v této situaci musí být třiasedmdesátiletý McCain v Arizoně za hrdinu. Nicméně není tomu tak. I někdejší prezidentský kandidát je pro konzervativní jádro republikánské strany, které má v Arizoně pevné postavení, příliš liberální. A pro mnohé z nich byl už loni jen menším zlem.
Penzista Bob Price ho popisuje jako člověka, který je "republikánem pouze podle jména", a 61 procent členů arizonských straníků s tím souhlasí. Ti totiž McCaina v září označili za "odtrženého od členské základny". A senátorovi nijak nepomáhá ani to, že se několikrát jasně postavil proti Obamovým plánům na změny ve zdravotnictví.
Prezidentské ambice už McCain nemá, ale v příštím roce chce, aby ho Arizoňané na dalších šest let posadili do senátní lavice. Takže bude možná muset ve výrocích proti Obamovi ještě přitvrdit, aby si u voličů "doživotí" v Senátu pojistil.
Sliboval mnoho, splnil jen něcoNa začátku ho podporovalo přes sedmdesát procent Američanů, teď se jeho popularita drží lehce nad polovinou. Prezidentu USA Baracku Obamovi možná nejvíc uškodila obří očekávání s ním spojovaná. Částečně je vzbudil sám, částečně si naděje žily vlastním životem. Rozhodně se však Obama teď, rok po zvolení, potýká s většími problémy, než možná čekal. Když se 20. ledna chopil úřadu, USA se zmítaly v ekonomické krizi. Hned v únoru prezident podepsal soubor opatření, který kombinuje daňové úlevy s obrovskými vládními výdaji na infrastrukturu či zdravotnictví. Dosud program údajně vytvořil až 1,1 milionu pracovních míst, nezaměstnanost přesto zůstává nejvyšší za 25 let.
Dva dny po inauguraci nový šéf Bílého domu nařídil do roka zavřít věznici na kubánské základně Guantánamo, kde USA drží lidi podezřelé z terorismu. Nastal problém, co s vězni. Část se má přesunout do nejstřeženějších žalářů ve Spojených státech, část pojede (nebo už jela) domů. Ty, jimž ve vlasti hrozí nebezpečí, chce Obama udat do třetích zemí, což jde pomalu. A tak se lednový termín zavření Guantánama nezdá moc reálný. Oříšek jménem Afghánistán Situace je složitá i v Afghánistánu, v jedné z válek, které Obama zdědil po Georgi W. Bushovi. Zatímco v Iráku se schyluje k odchodu jednotek, v Afghánistánu zažívají Američané nejkrvavější období od invaze. Velení chce posily a Obama teď přemýšlí, zda je pošle. Pokud jde o Blízký východ, šéf USA chce nezávislou Palestinu, ale mírové rozhovory se zatím nehnuly. Írán se dál odmítá vzdát jaderného programu, stejně jako KLDR. Naopak za úspěch na poli zahraniční politiky se dá považovat navázání vstřícnějšího dialogu s Ruskem. Doma je Obamovou prioritou zdravotní reforma, jež má zpřístupnit pojištění dalším 50 milionům lidí. Změny, budou-li schváleny Kongresem, by měly vyjít na 900 miliard dolarů a ke komerčnímu pojištění by měla existovat státní alternativa. Prostě něco jako VZP. Je to drahé a socialistické, tvrdí prezidentovi odpůrci. |
