Pomoci v tom učitelům mají mimo jiné dobové časopisy, noviny nebo reklamy. V praxi by si tak děti například při výkladu o roce 1968 mohly listovat dobovými tisky namísto toho, aby je učitel odbyl několika větami o "sílící komunistické represi v Československu".
Úřad kvůli tomu teď vydal podrobné doporučení se spoustou konkrétních tipů na učebnice nebo internetové projekty, které přinášejí pestřejší a pro děti přitažlivější výklad. Doufá, že díky tomu dějiny lépe pochopí, protože se o minulosti země dozvědí nejen fakta, ale i jejich souvislosti.
Co na to učiteléCo nápadům ministerstva školství říkají učitelé? Pro MF DNES okomentovala pasáže z doporučení dějepisářka Yvona Šímová z pražského Malostranského gymnázia. 1. Vykládejte dějiny v souvislostech Co říká učitelka: "Většina učitelů dějepisu už se o něco podobného snaží a probírají jednotlivá témata s návazností. Když se například mluví o islámu, vyzvu děti, ať samy řeknou, co o něm vědí, a pak se o tom dále bavíme. Pokud jde o německou středověkou kolonizaci, řeknu dětem, že když se sem Němci tehdy stěhovali, byli vítáni, ne naopak. S výlety je problém - organizační a hlavně finanční." 2. Mluvte o popíračích holokaustu Co říká učitelka: "To je hodně těžké téma, které se hodí pro nejstarší středoškoláky. K tomu, aby to člověk pochopil, už musí mít určitý rozhled." 3. Učte děti číst propagandu Co na to učitelka: Je to potřeba. Čtenářská gramotnost klesá a mnoho dětí není schopno pochopit a interpretovat ani běžný text v čítance. Propagandistické texty jsou náročnější. Některé děti budou schopny s nimi pracovat, jen když budou na jejich úskalí přímo upozorněny." 4. Udělejte z dějin hru Co na to učitelka: "V dějepise si to neumím úplně představit. Ale moje kolegyně nedávno připravila čajový dýchánek, kde si děti rozdělily postavy jako Ferdinand Peroutka nebo Tomáš Baťa. Je to však náročné na přípravu." 5. Berte děti do muzea Co na to učitelka: "Vstupné je drahé a školy si to nemohou dovolit. Navíc - pokud budeme s dětmi podnikat takové akce, nestihneme probrat učivo. 6. Využijte techniku Co na to učitelka: "Mezi školami jsou velké rozdíly. Někde se i o dataprojektor musí dělit více tříd." |
"Reagujeme na nárůst extremistických a nedemokratických tendencí," uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová. Podle ní je potřeba změnit především výklad týkající se nacismu či komunismu. A s tím souvisí i více času, který by tato témata měla ve školách dostat.
Obrana proti extremismu
"Má to smysl, extremismus skutečně nabývá na síle. Podobná výuka mimo jiné umožní studentům, aby dokázali lépe argumentovat v debatách se zastánci těchto hnutí," soudí politolog Miroslav Mareš, který se extremismu věnuje.
Podle něj nejde jen o viditelné útoky třeba proti Romům, ale i o fakt, že se extremismus profesionalizuje, protože jeho vůdci dospěli. A mladé lidi lákají, protože jim nabízejí společný odpor proti společnosti.
"Je velmi pozitivní, že po dlouhém přešlapování – ač se zpožděním – do hry vstoupilo ministerstvo školství," říká Jiří Sovadina z občanského hnutí Pant, které připravuje jeden z projektů doporučovaných ministerstvem.
"Příklon k extrémní pravici a levici je jedním z možných důsledků opomíjení výuky moderních dějin na školách," soudí.
Ale je tu problém. Ministerstvo může doporučovat co chce, ale o počtu hodin věnovaných dějinám i jejich pojetí rozhodují školy. A třeba učiliště, z nichž se rekrutuje nejvíce příznivců extremismu, se mu prakticky nevěnují.
Školní výlet do totality i koncentráku
"Byli jsme se školou na výstavě o tý totalitě. Měli jsme tam vypátrat, jaký tenkrát měly děti hračky," popisuje svůj včerejší zážitek devítiletý Tobiáš z pražské základní školy v Korunovační ulici.
Co je přesně "ta totalita"? "Když tady byli komunisti. Ale kdy to bylo, to nevím," dodává chlapec. Další podrobnosti ho - ani jeho vrstevníky - zatím nezajímají.
Podle ministerstva školství je však právě tohle dobrá cesta, jak se s temným obdobím dějin začít seznamovat. A později na druhém stupni už chápat, nejen co se skrývá pod slovem totalita, ale i to, jak se lidem v komunistickém režimu žilo.
A nejde jen o komunismus. Ministerstvo doporučuje mnohem více mluvit také o nacismu i současných problémech, které mají kořeny v minulosti - třeba o diskriminaci Romů. Když dojde třeba na osudy Romů za války, učitelé by se neměli spokojit s čísly, kolik jich přišlo o život.
Ministerstvo radí udělat debatu na téma "Jak se žije Romům s Čechy", a navíc pokud to půjde, navštívit třeba divadlo, v němž děti uvidí, jak vypadá romská svatba.
Učitelé si příručku přáli
Zhruba dvacetistránkové doporučení však nemá podobu přesných osnov. Obsahuje spíše náměty, kterými by se učitelé s dětmi měli zabývat. Případně se inspirovat, jak vést debatu nebo čím hodiny zpestřit. Příručka také odkazuje na konkrétní knihy či webové stránky.
Historik Jiří Rak se trochu bojí, aby učitelé děti nezahltili ve snaze je co nejvíc poučit. "Učit moderní dějiny je obtížné, protože často zavánějí politikou, a to děti nebaví," říká Rak. Důraz na jejich výuku však podporuje.
"Pokud někdo, kdo sympatizuje s nacisty, vykřikuje: Čechy Čechům a pochopí, že Hitlerovi o Čechy opravdu nešlo, bude to dobře," dodává Rak. Za nejúčinnější považuje zaměřit se na místní dějiny, což je jedna z metod, které navrhuje i ministerstvo.
V té souvislosti Rak připomíná projekt Zmizelí sousedé, v jehož rámci se děti seznamovaly s osudy obyvatel Sudet, kteří před válkou bydleli v jejich sousedství.
Ministerstvo nepředpokládá, že školy z doporučení zavedou vše.
"Je to spíše metodická pomůcka, po které řada učitelů dlouho volala a která by měla spíše usnadnit práci pedagogům a ředitelům škol, nikoli jim něco nařizovat," uvedla mluvčí ministerstva Helena Müllerová.
