Moučka měl na starosti i církevní procesy. MF DNES se v Ústavu pro studium totalitních režimů dostala k jeho spisu, který obsahuje i rukopisné vzpomínky.
Mohl se stát na popud svého strýce knězem. Kdyby si to jako vyšetřovatel "nezkazil", mohl se stát i hrdinou. Kdysi se totiž zapojil do protinacistického odboje – podobně jako vyšetřovatel Alois Grebeníček.
Komunista-romantik
Moučka pocházel z rodiny obchodního zástupce z Vysočiny. Vyučil se truhlářem. Do KSČ vstoupil už v sedmnácti letech za okupace v roce 1939. "V mém souhlasu se vstupem byla jistá dávka dobrodružnosti a romantičnosti," vysvětluje Moučka v životopisu, který je součástí archivní složky.
Začal roznášet ilegální Rudé právo, v roce 1941 ho zatklo gestapo.
Nakonec dostal jen dvouletý trest. "Asi kvůli mému mládí proti mně kamarádi vypovídali opravdu jen to nejnutnější," píše Moučka. Přesto ho od zatčení do procesu v roce 1942 drželi na samovazbě. Pak ho odsoudili a zbytek trestu strávil v Německu.
Milan Moučka1922 narodil se ve Studené |
Zdá se, že podobně jako Grebeníčka ho válka naučila násilí. Dnes už nelze ověřit, jestli nelže, ale podle historiků museli vězni jeho typu trochu jít nacistům na ruku, jinak by ani nemohli přežít.
Zachránila ho amnestie
Do komunistické policie vstoupil hned po konci války. Pak už sbíral jen řády a odměny. Působil u StB v Uherském Hradišti tak jako Grebeníček. Později se stal hlavním vyšetřovatelem ministerstva vnitra. Jeho profil utrpěl jen dvakrát. Poprvé, když srazil chodce v autě. Podruhé kvůli manželce, která na otázku komise, proč vstoupila do KSČ, odpověděla, že "aby nekazila manželovi kariéru". Její vyloučení ustál.
V roce 1956 nastal obrat. "Později bylo zjištěno, že se dopustil při práci chyb," uvádí se v kádrovém posudku. O jaké šlo "chyby"? Moučka třeba zavedl soutěž v délce výslechu. Vyhráli estébáci, kteří vězně vyslýchali 40 dní nonstop.
Moučku za jeho praktiky obvinil Ústav pro vyšetřování zločinů komunismu. V roce 2003 stíhání zastavila žalobkyně se zvláštním vysvětlením, že se na něj vztahuje amnestie z roku 1960.
Po úspěchu s odsouzením Polednové policie uvažovala případ znovu otevřít. "Podle mě se našlo dost důkazů pro odsouzení," míní historik Pavel Paleček.