Jen si to představte - prožít deset dní v absolutní tmě a tichu. V podzemí, bez mobilu, rádia, televize, bez ponětí, jak ubíhá čas, kolik je hodin a který asi může být den. Jen sám se sebou.
Psycholog Andrew Alois Urbiš si vyzkouší deset dní o samotě na vlastní kůži. V pondělí ho uzavřou do protiatomového krytu v bývalém ostravském Dole Jeremenko.
"Chci terapii tmou později ordinovat některým svým pacientům v Čeladné. Zvažujeme tady vybudování dvou speciálních bunkrů," říká Urbiš. "Léčebná metoda je vhodná pro všechny lidi, kteří žijí v trvalém napětí a přetížení či jiných náročných životních podmínkách. To znamená pro manažery, politiky, pro osoby trpící syndromem vyhoření."
Neuvěřitelné situace
Psycholog říká, že podobně jako organismus při půstu vyplavuje z těla nečistoty, tak pobyt ve tmě a tichu vyloučí "psychické sedimenty". "Zatím jsem si podobný pobyt vyzkoušel v jednom z bývalých vojenských bunkrů na Opavsku. Byl jsem tam tři dny," říká Urbiš.
Tvrdí, že v absolutní tmě a tichu, izolován od okolního světa, zažil neuvěřitelné situace. "Člověk začne jinak vnímat, já například v naprosté tmě začal vidět, tedy spíše vnímat, všechno kovové - tedy zárubně dveří či vojenské palandy."
Psycholog bude po celou dobu napojen na přístroje, jimiž budou lékaři zvenku sledovat jeho vitální funkce a spánkový režim. Budou jej také sledovat dvě infrakamery, které budou přenos vysílat na internetu. "Budu dělat speciální cviky, zájemci se je mohou naučit, občas také budu přes kamery a mikrofony promlouvat. Já ale zvenčí neuslyším nic."
Jedinečná možnost sebepoznání
A co bude šaman v krytu celou dobu jíst? "Mendlova univerzita pro mě v rámci jednoho svého výzkumu, který by měl pomoci hladovějícím národům, peče speciální tyčinky z brouků a červů," říká Urbiš. Kromě toho bude pít speciální nutriční nápoj.
Terapie tmou vychází z historických zkušeností tibetských mnichů, kteří ve tmě zůstávají až sedm týdnů. V Evropě ji jako terapeutickou metodu zavedl poprvé německý psycholog a etnolog Holger Kalweit, který se s ní setkal roku 1968 v Nepálu.
vydržel osm minut v -130 stupníchJeden z předchozích experimentů Andrewa Urbiše |
Terapie patří podle Urbiše k archaickým metodám sebepoznání. Nepřítomnost vnějších podnětů způsobuje, že nejprve duševní, potom energetické a nakonec spirituální zkušenosti se stávají čím dál zřetelnějšími.
Vytrácí se cit pro den a noc, člověk vícekrát usíná a probouzí se, stírá se rozdíl mezi snem a realitou. Člověka, který je zahlcený vnějšími informacemi a sužovaný civilizačními chorobami, má pobyt v tichu a temnotě zklidnit.
Zlepší se zrak
"Je to jakási generální údržba přetíženého nervového systému. Protože jestliže vyřadíte veškeré senzorické podněty, kromě toho, že dovedete pociťovat změny teploty, tak nevidíte, nic neslyšíte, protože je tam absolutní ticho. Takže je to jakási specifická forma relaxace."
Senzorickou deprivaci v modifikované podobě začali v Japonsku používat jako léčebnou metodu u neurotických pacientů. V pramenech se uvádí u 65 procent pacientů úplné uzdravení a u 30 procent významné zlepšení.
Nemocný se naučí snášet své neurotické strádání, aktivně přijme životní realitu a v ní sebe samého, jaký je. Uvádí se rovněž, že u některých pacientů vzrostla zraková ostrost na dálku a energetický metabolismus klesal za určitých okolností na hodnoty nižší než bazální metabolismus.
