Hussein Onyango Obama sloužil za druhé světové války v britské armádě v Barmě. Po válce se vrátil do Afriky - doufaje v život méně závislý na kolonialistech, napsaly The Times.
Koncem 40. let pracoval jako kuchař britského důstojníka. "V roce 1949 si pro něj přišli dva vojáci a odvezli ho do žaláře Kamiti nedaleko Nairobi, který patřil k nejstřeženějším v zemi," popsala Sarah Onyangová, Husseinova třetí manželka a žena, o níž budoucí šéf USA mluví jako o "babi Sarah".
Britové Onyanga podezírali, že donáší vzbouřencům, kteří usilovali o nezávislost Keni na Británii. Ve vězení zůstal Onyango dva roky, řekla jeho manželka, které je dnes 87. "Nemohli jsme za ním. Nesměli jsme mu ani přinést jídlo," řekla.
Onyango se prý z věznice vrátil zjizvený a hluboce zahořklý vůči Britům. "Popisoval, jak mu drtili varlata železnými tyčemi nebo propichovali nehty ostrými jehlicemi. Měl přitom svázané ruce a nohy a visel hlavou dolů," řekla. "Afričtí dozorci dostali od bílých vojáků rozkaz, aby ho každé ráno a večer bičovali, dokud se nepřizná."
Byl "cenným informátorem"
Barack Obama, který se za necelé dva měsíce postaví do čela USA, se o dědečkově pobytu ve vězení zmiňuje ve své knize "Sny mého otce", kterou vydal v polovině 90. let. Ovšem jen krátce. Píše, že dědeček strávil za mřížemi "víc než šest měsíců" a že ho nakonec "shledali nevinným".
Pokud jde o Onyangovu účast v povstaleckých aktivitách, Obama ve "Snech mého otce" uvedl, že jeho děd do nich nebyl přímo zapojen. Sarah Onyangová ale mluví jinak. Hussein, ač sám příslušník kmene Luo, sympatizoval s Kikuji, kteří osvobozenecký boj vedli.
"Nelíbil se mu způsob, jakým britští vojáci a kolonialisté zacházeli s Afričany, hlavně s těmi z Kikujského centrálního svazu, u nichž se tehdy věřilo, že tajně přísahali vraždit bílé osadníky," řekla Sarah Onyangová.
Jako důstojnický kuchař byl prý její manžel pro povstalce cenným informátorem. "Zatknout bývalého vojáka z kmene Luo, který byl zároveň váženou figurou v komunitě, je velká věc. Museli mít zatraceně dobré důkazy," řekl profesor David Anderson, šéf Centra afrických studií Oxfordské univerzity a odborník na toto období keňských dějin.
Kikujské hnutí se v 50. letech vyvinulo v povstání známé pod názvem Mau Mau. Britové ho krvavě potlačili, zemřelo asi 12 tisíc Keňanů (i když někteří historikové soudí, že mrtvých bylo až 50 tisíc) a jen 32 Evropanů.
Onyango byl jedním z desítek tisíc Keňanů, kteří se ocitli ve vězení. O soudu, před který ho Britové postavili za vzpouru a členství v zakázané organizaci, neexistují záznamy. Koloniální správa likvidovala dokumenty po šesti letech.
