I když už se na historický nedoplatek dávno zapomnělo, úřední listiny jej poctivě zaznamenaly. Nyní je částka 110 zlatých zapsaná i na listu vlastnictví u pozemku majitele. Ten nemůže s pozemkem nakládat, dokud zápis z dokumentu nezmizí.
Podle starosty Podivína Stanislava Machovského už nikdo neví, jak takové dluhy vlastně vznikly. "Museli bychom po tom dlouze pátrat v archivu. Bylo by to velmi náročné a možná také zbytečné," podotýká. A tak zastupitelé dluh odpustili. Jenže zbytečně.
Podivín už není ten sám Podivín
"Bláhově jsme si mysleli, že současné město Podivín je totéž jako město Podivín před sto lety," vysvětluje Jana Zemánková, právnička břeclavské pobočky katastrálního úřadu. Jenže jde o úplně jiný právní subjekt. A jako takový nemůže podivínská radnice žádný dluh odpouštět ani vymazávat z listu vlastnictví.
Majitel nemovitosti tak ostrouhal. Zatím neexistuje žádná možnost, jak podobné staré dluhy zrušit.
"Naše katastrální předpisy umožňují výmaz pohledávek jen na základě potvrzení o jejich zániku. A toto potvrzení může vydat pouze oprávněná osoba. Ale když tato osoba už neexistuje, nemá majitel nemovitosti téměř žádné možnosti," vysvětluje Zemánková.
Dluh musí putovat do soudní úschovny
Jedinou šancí je složit dlužnou částku do soudní úschovny a pak podat žalobu na neexistenci práva. To je ovšem časově zdlouhavé a soudy vyhoví jen ve výjimečných případech.
"Takových pohledávek je v katastru zapsána celá řada," říká Barešová. Když se v roce 1964 zakládala evidence nemovitostí, všechny tyto zápisy se do ní přepsaly z pozemkových knih a zemských desek.
Katastrální úřady se s problémem starých dluhů potýkaly dlouhá léta. Vyřešit jej má novela zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv v parlamentu.
"V ní se problém snažíme vyřešit tak, aby majitel nemovitosti mohl složit dlužnou částku v přepočtu na dnešní měnu do soudní úschovy. A tím by se mělo za to, že právo věřitele zaniklo. Na základě usnesení o úschově se pak zápis o dluhu z katastru vymaže," vysvětluje Barešová.
Novela zákona nabude účinnosti k 1. březnu příštího roku. To konečně dostane příležitost vyřešit svůj problém i muž z Podivína, jehož dluh dnes činí asi 22 korun. (Měnové reformy byly vždycky změnou k horšímu, takže dnes je to pětkrát míň než tehdy - pozn. red.)
Případ z Podivína není výjimečný. Lidé si v minulosti půjčovali peníze mezi sebou i od různých institucí. V Podivíně byli častými věřiteli bohatí Židé, z nichž velká část přišla o život během druhé světové války. A dluh pak nebylo komu splatit.
