Vítanou kořistí obchodníků jsou nejchudší skupiny lidí - často závislé na sociálních dávkách.
Odborníci na problémy sociálně slabých tvrdí, že v Jihomoravském kraji výrazně přibývá těch, kteří se stali obětí podezřelých finančních nabídek, nebo dokonce lichvy.
"Lidé s nízkými příjmy mají často nízké vzdělání. Neorientují se v právních otázkách, nevědí, co mají ve smlouvách hledat. A proto je lze velmi snadno přesvědčit, že půjčka jim pomůže jejich problémy vyřešit naprosto bez rizika," vysvětluje Veronika Lovritš z brněnského sdružení IQ Roma servis, která se problematikou předluženosti zabývá.
Nemáte peníze? Vezmeme si sociální dávky
Na překážku není ani to, že klient nejspíš nebude schopný půjčku splácet. Pokud totiž potřebnou částku pro společnost nezíská exekutor, firma nechá dlužníkovi obstavit sociální dávky a z nich pak má zajištěný příjem. Ve výsledku tedy získá nejen půjčenou částku, ale další peníze pocházející ze sankcí a úroků.
"Ty společnosti, které se na sociálně slabé skupiny zaměřují, tak vlastně parazitují na sociálních dávkách, a tedy na daňových poplatnících," doplnila Lovritš. Počty těch, kteří na jihu Moravy zprostředkovatelům naletěli, nelze nikde dohledat. Pro romské rodiny, které tvoří většinu sociálně vyloučených, jde o příliš citlivé téma, o němž se sociálními pracovníky hovoří jen velmi neochotně. Stejně tak se za své dluhy a naivitu, s níž se ke splátkám zavázali, stydí i důchodci.
"Ani sociální pracovníci nedokážou zadluženým často poradit, co v takovém případě dělat. Jen málokdo z nás navíc umí opravdu vést rodinný rozpočet. Rozdíl je v tom, že lidé s vyššími příjmy i chaotické hospodaření zvládají lépe," doplnila Veronika Lovritš.
Důchodci naletí, podepíší, a pak přijdou o důchod
V poslední době se společnosti nabízející téměř lichvářské půjčky zaměřily i na důchodce. I z jejich příjmů mohou pravidelně vydělávat. "Takových praktik se třeba dopouštějí zástupci velkých úvěrových firem, kteří pracují na živnostenský list. Jsou většinou placeni podle objemu půjček, které se jim podaří sjednat. S výnosností půjček si hlavu nelámou. Druhou skupinu pak tvoří maličké místní společnosti, které dobře znají prostředí, vědí, kde sociálně vyloučení žijí. Zvlášť jejich chování je velmi neprůhledné," doplnil Ladislav Toušek ze společnosti Člověk v tísni.
Zákon oběti těchto prodejců nijak nechrání. Svým podpisem s nevýhodnými podmínkami souhlasili a zavázali se je splácet. Malé společnosti, které se na chudé dlužníky zaměřují, postupně nahrazují lichváře. Respektive lichváři často takové společnosti zakládají, přestanou dlužníkům vyhrožovat fyzickou likvidací a místo toho se pojistí smlouvou. Jejich úroky však jsou stále stejné.
"Důsledky jediné obchůzky podobného zprostředkovatele pak postihnou mnoho rodin v jediné oblasti. Pro sociálně vyloučené je velmi lichotivé, když za nimi přijde člověk v obleku a s kravatou, zajímá se o jejich potřeby a nabízí jim pomoc. Pak jim samozřejmě velmi ochotně vysvětlí, co stojí ve smlouvě a že ji nemusí číst. S podobným chováním nemají oběti prodejce žádnou zkušenost a takovému člověku věří," vysvětlila Veronika Lovritš.
Stejným způsobem si zprostředkovatelé získávají i sympatie seniorů. Řada důchodců tráví dny velmi osaměle a návštěva prodejce je pro ně vítaným zpestřením.
Dvě třetiny obyvatel: dluhy jsou normální
"Bohužel se potom nikde nedovolají pomoci. Řada smluv je totiž doplněna ještě o rozhodčí doložku. V té se obě strany zavazují, že případné spory nebudou řešit u soudu, ale v takzvaném rozhodčím řízení. Že je tedy rozsoudí člověk, na němž se obě strany shodnou. Jakmile takovou doložku lidé podepíší, dostali se zcela mimo ochranu zákona," upozornila Gerta Mazalová z jihomoravské pobočky Sdružení obrany spotřebitelů.
Z letošního výzkumu společnosti STEM vyplývá, že dvě třetiny obyvatel považují život "na dluh", tedy s úvěry a půjčkami od bank, za normální. Zadluženost českých domácností strmě roste (od roku 1995 o 800 procent) a vyvolává již obavy ekonomů, jestli lidé budou schopni závazky splácet.
