Pokud by sopka opravdu vybuchla, ohrozila by 700 tisíc lidí. "Abychom věděli, zda se takový katastrofický scénář může skutečně odehrát, je důležité identifikovat magma v hloubce osmi až devíti kilometrů," uvedli vědci, kteří analyzovali vývoj magmatických komor pod Vesuvem za uplynulých 20 tisíc let.
"Pokud je magma podobné podstaty jako to, které vedlo ke zničení Pompejí, můžeme v budoucnosti očekávat mimořádně silnou explozi," řekl jeden z autorů studie Bruno Scaillet z orleánského fyzikálního institutu. "Je-li však magma naopak spíše složeno z čediče, jak tomu bylo při poslední erupci v roce 1944, bude to spíše erupce výlevného typu s výtokem lávy, což způsobí méně významné škody," dodal vědec.
Sopka byla nečinná od roku 1944. Její nečinnost mohlo způsobit to, že se přestala naplňovat magmatická kapsa. Dalším vysvětlením by však mohlo být uzavření komínu sopky a scénář, kdy tlak uzávěr prorazí a sopka vybuchne, nelze podle Scailleta vyloučit. "A přestože se erupce v roce 1944 zastavily, nelze říci, že skončily," zdůraznil.
Vesuv je sopka zvláštního druhu, v níž byly v průběhu dějin zaznamenány erupce jak velmi ničivé (podobně jako Krakatoa na Indonésii v roce 1883 nebo Pinatubo na Filipínách v roce 1991), tak i erupce s výlevem magmatu, které jsou dnes časté zejména na Havaji či Réunionu.
