Mluvčí organizačního výboru Sun Wej-ťia přesto podle agentury DPA označil nedostatky jen za "individuální problémy".
Olympijské presscentrum bude využívat více než 5000 akreditovaných novinářů z celého světa, při používání internetu se však budou muset zřejmě připravit na cenzuru zaměřující se na stránky s kritickým pohledem na politický vývoj v Číně.
"Je to stejné jako u mě doma či v jiných částech Číny," řekla jedna z čínských spolupracovnic tiskového střediska. Cenzura se prý dotýká především stránek organizací Amnesty International, Lidská práva v Číně (HRiC) či katolické zpravodajské organizace Asianews.
Čínští uživatelé internetu pak nemají volný přístup k některým zahraničním médiím, jako jsou rozhlasové stanice Deutsche Welle či americké Radio Svobodná Asie (RFA). Pro Číňany je rovněž omezované vyhledávání informací na největších světových portálech, jako jsou Google či Yahoo.
"Nemyslím si, že by se vyskytly nějaké problémy s připojením na stránky médií," tvrdí Sun Wej-ťia. Žurnalisté si přesto stěžují, že i kdyby nebyly tyto stránky uzavřené jako celek, tak jednotlivé zprávy určitě blokovány jsou.
Internet je tak nadále omezován, přestože Mezinárodní olympijský výbor v dubnu vyzval pořadatele v Pekingu, aby během her zcela zpřístupnili internetovou síť. Podle místopředsedy koordinační komise MOV Kevina Gospera je uvolnění internetu součástí smlouvy s pořadatelským městem. Organizátoři prý dali záruky, že podmínky splní.
Čína, která je s 253 miliony internetových uživatelů druhá na světě za USA, svou internetovou cenzuru hájí s upozorněním, že i ostatní státy chrání internet proti "nezdravému obsahu". Během nepokojů v Tibetu počátkem roku byla internetová síť v Číně na čas dokonce vyřazena z provozu.
