A právě speciální látka nazývaná brokát, připomínající spíše pergamen, stojí za úspěchem broumovské textilky Veba. Ta patří k jedněm z mála výrobců, kteří přežili jak kuponovou privatizaci, tak i nástup asijské konkurence. Africký trh dnes firmu živí z více než poloviny a Veba chystá další investice do vývoje nových látek.
"I v Africe nás začali vytlačovat Číňané, proto jsme museli náš brokát hodně vylepšit a posunout se mezi movitější zákazníky. Tato cesta se nám osvědčila," říká generální ředitel Veby Josef Novák. Dnes patří firma k největším dodavatelům brokátu do Afriky.
Vebě se na konci devadesátých let rozpadl podnik zahraničního obchodu Centrotex, přes který se český textil vyvážel. "Museli jsme začít obchodovat sami, řadu zkušených lidí jsme si z Centrotexu vzali," dodal Novák, který šéfuje i textilácké asociaci ATOK.
Pro muslimské obyvatele západoafrických zemí je brokát naprosto zásadní látkou, ze které si šijí své oděvy na slavnostní i každodenní nošení. "Hlavní je, aby se látka co nejvíce leskla, byla dostatečně tuhá a aby dlouho držely barvy," vysvětluje Novák tajemství úspěchu.
Dříve Veba dodávala do Afriky jen bílou látku, kterou si na místě barvily tamější manufaktury, teď už do Afriky putují rovnou i barevné materiály. "Vydrží mnohem déle než ty od Číňanů, ale jsou čtyřikrát dražší," tvrdí Novák. I proto se na brokáty z Broumova zaměřili hlavně movití Afričané.
Nepodléhá módním vlivům
Podle Nováka celý trh s brokáty roste a neovlivňují ho módní vlivy. "Před dvaceti lety jsem se bál, že začnou nosit džíny. Jenže tyto země nezasáhla vlna postmodernismu a zůstávají velmi tradiční," pochvaluje si Novák.
Navíc díky emigraci řady Afričanů do Evropy má tuzemská textilka zákazníky i ve velkých městech starého kontinentu. Ze západoafrických zemí navíc roste podle Nováka poptávka i do zemí Sahelu a do středu Afriky.
Veba dodává v Africe tradičním rodinným firmám. "Je to o důvěře, platí zálohy dopředu. Problémy s neplacením nemáme, i když kvůli nesměnitelnosti tamější měny je to dost složitý proces," říká Novák.
Textilka chystá společně s externími výzkumnými pracovišti žádost o peníze z evropských fondů na další vývoj brokátů. "Chceme dál vylepšit jejich kvalitu a užitné vlastnosti a vypořádat se i s evropskou konkurencí," dodává Novák.
V Evropě je dnes Veba největším výrobcem brokátů, ročně dá do vývoje 50 milionů korun a investice chce ještě zvýšit. Podle Nováka je firma zakázkově vyprodaná na rok dopředu. "Zákazníci dostávají určitou roční kapacitu, která jim však nestačí, proto dál rozšiřujeme výrobu," dodal.
Brokáty postupně ve Vebě vytlačují druhý tradiční sortiment: bytový textil, jako jsou například ručníky nebo povlečení. "Tato řada musí čím dál více bojovat o kapacitu," připouští Novák.
Nevyloučil ani to, že výrobu některých textilií z této řady přesunou i jinam. Dříve Veba nakupovala z Egypta jen bavlnu, teď už i přízi. S rušením části výroby však firma nepočítá.
Veba čeká letos obrat 1,8 miliardy korun, což je o 300 milionů korun více než loni. Firma loni vydělala 28 milionů korun před zdaněním. Růst výroby poznali zaměstnanci i na výplatních páskách: firma zvýšila mzdy o 11 procent.
Čekání na majitele
Společnost stále čeká na svého hlavního vlastníka: necelou polovinu Veby vlastní společnost Pyrr v konkurzu, druhý největší podíl má společnost Incot patřící managementu. Ta se už dříve pokusila balík ve firmě koupit.
Pohledávky za Pyrrem, které mohou být klíčem k akciím Veby, nyní ministerstvo financí nabízí ve veřejné soutěži.
Firma, která vyhraje výběrové řízení na odkup pohledávky, získá dluh zajištěný akciemi Veby. K samotným akciím se však zřejmě jen tak rychle nedostane. Jelikož je Pyrr v konkurzu, z majitele dluhu se stane jen věřitel, a nikoliv rovnou majitel akcií.
