Podle bývalého pákistánského ministra zahraničí Tanvira Ahmed Chána se Mušaraf bude snažit přesvědčit Evropany, že právě on představuje pro svou zemi největší naději na stabilitu.
"Snaží se zjednat si respekt u klíčových západních států stále stejným poselstvím: Jsem nepostradatelný, lepšího přítele než mě nemáte, beze mě se válka proti teroru rozpadne a pákistánský ekonomický pokrok se zastaví," říká Chán.
Jenže zdaleka ne všichni Mušarafovi věří. Prezident sice pořád platí za spojence Američanů ve válce proti teroru, ale krize, která momentálně Pákistánem zmítá, se rozhořela kvůli němu.
Pákistánské drama
Začalo to loni na podzim před prezidentskými volbami. Mušaraf byl tehdy ještě zároveň vrchním velitelem armády. Počátkem října byl znovuzvolen prezidentem, ale opozice u nejvyššího soudu zpochybnila jeho kandidaturu. Ucházet se o prezidentské křeslo z pozice armádního šéfa je totiž v rozporu s ústavou.
Mušaraf už předtím slíbil, že když bude znovu zvolen, vojenského postu se vzdá a moci se chopí už jako civilní lídr.
Zároveň se dohodl na rozdělení moci s někdejší premiérkou Bénazír Bhuttovou, která se následně 18. října vrátila po osmi exilových letech do Pákistánu. V Karáčí ji vítaly nadšené davy. A také teroristé. Bomby zabily přes 130 lidí, Bhuttová vyvázla bez úhony. - více zde
Pak Mušaraf udělal krok, kterým si velice popudil Západ. Před tím, než nejvyšší soud rozhodl o oprávněnosti jeho prezidentské kandidatury, vyhlásil výjimečný stav. Do ulic poslal vojáky, umlčel nezávislá média a hlavně rozehnal soudce nejvyššího soudu a nahradil je svými stoupenci. - více zde
Tribunál pak všechny stížnosti opozice zamítl a řekl, že Mušarafovi nic nestojí v cestě stát se znovu hlavou státu. Načež prezident - i když ne s lehkým srdcem - opravdu odešel z velení vojska (více zde). Na 8. leden vypsal volby a výjimečný stav odvolal v polovině prosince.
Ale tři dny před koncem roku přišla rána. Po atentátu ve městě Rávalpindí zemřela Bénazír Bhuttová. Mušarafova administrativa hned obvinila z útoku Al-Kajdu, ale mnoho Pákistánců je přesvědčeno, že za vraždou političky, jež měla v nadcházejícím hlasování reálnou šanci zvítězit, a znovu tak usednout do čela vlády, má prsty Mušaraf, armáda a tajné služby. - více zde
Parvíz Mušaraf požádal o pomoc s vyšetřováním britský Scotland Yard. Volby byly odloženy na 18. února. A v zemi vládne napětí. Západu se z toho dělají vrásky na čele, neboť Pákistán je mimo jiné jadernou mocností a také domovem těch nejradikálnějších islámských teroristů.
Žádné pocty
Přijetí, které na Parvíze Mušarafa v Evropě čeká, nejspíš nebude dvakrát vřelé. Zvlášť v pondělí na půdě Evropského parlamentu. Bruselem jdou už předem kritické hlasy.
"Po smrti Bénazír Bhuttové ho nepřijmeme s poctami," prohlásila například belgická europoslankyně Véronique De Keyserová. "Chce si udělat reklamu, ale my mu to neumožníme," dodala.
"Žádná evropská vláda nemůže ignorovat názory veřejnosti a médií," podotkl Tanvir Ahmed Chán. Mušaraf podle něj z Evropy odjede s doporučením, aby se víc staral o demokracii a lidská práva.
Najmuddin Šajch, další bývalý šéf pákistánské diplomacie a velvyslanec v několika zemích, soudí, že Evropané se Mušarafa zeptají na blížící se volby. Opozice se bojí, že hlasování bude nepoctivé.
"A Mušaraf bude Evropu ujišťovat, že bude svobodné, spravedlivé a transparentní."
