Rodák z Jablonce nemá mezi fotbalisty Sigmy Olomouc na soustředění na Vysočině konkurenci. "U nás na severu se člověk s běžkami narodí," pousmál se Jindřišek. "I teď, když máme v zimě volno, tak chodím běhat u babičky za barákem, kde má tratě můj bývalý běžkařský trenér."
Běžkuje celá vaše rodina?
Máme rok a pět měsíců malou dcerku, takže manželka teď moc lítat nemůže. Ale ona stejně radši vyrazí na sjezdovku.
Vy jste taky běžkař i sjezdař?
To sice jo, ale už na sjezdovky moc nechodím. Zdraví je jenom jedno a na běžkách je to přece jen bezpečnější.
Jak to vypadá v Olomouci? Jsou i tací, kteří se s běžkami potrápili?
Trenér se radši dopředu ptal, kdo na tom umí. Takže běžky si vzali jenom ti, kdo už na nich stáli. Nebo umí na sjezdkách, kterým jsou běžky hodně podobné, jenom mají volnou patu. Brzdí se stejně a to je základ. Třeba Brazilci šli normálně běhat.
Vy jste s Jabloncem byli na běžkách každý rok, ne?
No, je to zvláštní, ale letos je to poprvé, co jsem byl v zimní přípravě na běžkách. V Jablonci jsme vůbec nechodili. Přitom já se na to každý rok těšil.
To je zvláštní. Možná běžkám neholdoval trenér Petr Rada, který fotbalový Jablonec poslední čtyři roky vedl.
Nevím, je to možné. Teď je totiž s Teplicemi na soustředění v Břízkách u Jablonce, kde je spousta pěkných stop, a co jsem četl, tak na běžkách taky nebyli.
Jak se vám líbily dvě běžkařské výpravy Olomouce kolem Devíti skal?
Abych řekl pravdu, tak moc ne. Nebyly totiž upravené stopy. V neděli jsem se vrátil naštvaný, protože jsem si akorát poškrábal skluznici. Co chvíli jsme totiž jeli po kamení, a tak jsem si musel často i sundávat běžky, abych je nezničil. Při sjezdech se zase kvůli tomu lyže co chvíli zasekly, a člověk tak letěl na nos.
Jako třeba brankář Drobisz.
Tomu pak pěkně nateklo koleno a pořád ho to bolí.
Ve středu už to bylo lepší?
Ano, bylo víc sněhu a jeli jsme jinou trať. Bylo to jiné, už mě to i bavilo. Ani ne co se tempa týče, ale hlavně bylo hodně srandy.
Té si užijete i při fotbálku na rybníku. To je trošku zvláštní pocit, ne?
Nesmíte nad tím přemýšlet, že je pod váma voda. Ale je to zvláštní. Člověk zabere, odhrne trochu sněhu a objeví se led. Ten je ale hodně silný, takže nemám strach, že by se to probořilo.
Při té hře na hrbolatém sněhu ani není poznat, že hrají jedni z nejlepších českých fotbalistů.
No to je přesné. Občas chcete centrovat, ale nohy vám tak podjedou, že ani netrefíte balón. Je to hlavně na rozptýlení a myslím, že je to super.
Při kondičním soustředění vás trenér Pulpit celý týden nešetří. Je to zapotřebí?
Určitě. Z toho, co během tohoto týdne nabereme, se pak dá čerpat celou sezonu. Poznali jsme to už na podzim.
Už to bude rok, co jste opustil domovský Jablonec. Jak angažmá v Olomouci hodnotíte?
Jsem naprosto spokojený. První půlrok byl ještě těžký, protože jsem přišel až těsně před ligou. Navíc se hrálo o záchranu, takže to nebylo nic moc. Teď už jsem napevno v sestavě, navíc nám obrana šlape. Je to dobrý.
