Po 35 letech po Raškovi jste vstoupil mezi legendy. Jak se cítíte?
Jsem rád, že to takhle vyšlo. Dva vítězové, to je poprvé, tak se to snad zapíše do dějin. Ale nevím, jestli si na to za pět roků někdo vzpomene...
Po prvním kole jste vedl...
... no a ve druhém Janne trošku uskočil a vyrovnal to.
Byl jste nervózní?
Samozřejmě. Hodně. Nepovedlo se mi dokonale se koncentrovat. Rozebíral jsem to pak s trenérem Vasjou Bajcem a on mi řekl, že skok to byl po technické stránce dobrý.
Jste rád, že je to vypětí za vámi?
Jasně. Po závodech jsem býval hodně dole. Teď jsem půlhodinu nevěděl o světě, na nic si nepamatuju.
Ale co když někdo namítne, že je to jen poloviční vítězství?
Není. Já chtěl vyhrát za každou cenu a vyhrál jsem. Janne chtěl za každou cenu vyhrát počtvrté a dorovnat Weissfloga – a taky vyhrál. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Jsem rád, že jsem stál vedle Janneho, je to nejlepší skokan všech dob. I když Nykänen má možná víc vítězství.
Co byste si od Ahonena vzal?
Tu jeho vnitřní sílu, tu nekompromisní, obrovskou sílu.
Jak se podělíte o auto pro vítěze?
Janne se na stupních ptal, kdo dostane auto, jestli lepší řidič. A kdo je lepší? On jezdí závody dragsterů. Já chci příští rok začít jezdit formuli fabia. Ale mně se líbí víc sportovní auta, snad bude s Nissanem X-trail spokojená přítelkyně.
Jak se těšíte na mistrovství světa v letech příští víkend?
Teď se hlavně těším domů. Uvidíme, jak to bude. Měl jsem v březnu problémy v Planici. Vyzkouším to v Kulmu, a když to nepůjde, možná nebudu skákat.
 Vítězové 54. ročníku Turné čtyř můstků: Janne Ahonen a Jakub Janda. |
