Příjezd k přístavnímu molu na největší americké námořní základně v Norfolku ve Virginii je skutečně impozantní. Desítky válečných lodí střídají rozlehlá a přeplněná parkoviště. Můj hlavní cíl, letadlová loď Harry S. Truman, je však až kdesi vzadu.
Norfolk je domovskou základnou hned pro čtyři americké letadlové lodě. Mám štěstí, rodinka je doma. Už z dálky jsou vidět siluety ocelová obra Trumana a jeho sourozenců, letadlových lodí Enterprise a Carl Vinson.
Když pak stojím mezi dvěma plovoucími monstry s otevřenými boky, říkám si, že takhle nějak asi chutná opravdová vojenská moc a ti, kteří letadlové lodě staví, musí být šílení. Přes 330 metrů na délku a 76 metrů na šířku, taková je USS Truman.
"Tahle loď je ve srovnání s ostatními prakticky nová," říká výkoný důstojník kapitán Paul Monger, když s kolegy vystoupáme po schodech a zmizíme v útrobách. Je druhým mužem na letadlové lodi USS Truman, kterou spustili na vodu před devíti lety a do služby ji námořnictvo zařadilo v červenci 1998.
"Novější je už jen letadlová loď pojmenovaná po prezidentu Ronaldu Reaganovi," dodává Monger.
Spolu s dalšími dvěma kapitány řídí tento kolos, připomínající malé plovoucí město. To pojmenování se mi zdá asi nejlepší. Na lodi totiž pracuje neuvěřitelných 5 tisíc lidí, od pilotů letadel, přes mechaniky, zbrojíře a nejrůznější techniky až po údržbáře, kuchaře, uklízeče a ochranku.
Jako malé plovoucí město
Kormidelník Romano Felliciano patří mezi několik málo lidí, kteří celý kolos vidí pěkně z výšky kapitánského můstku. Budova můstku sama o sobě trčí z paluby jako několikapatrový dům.
"Tady na USS Truman to jsou moje nejlepší léta u námořnictva," hrdě prohlašuje mladík. S ním na můstku pracuje kromě velitelů ještě asi osm lidí. Zbytek z těch tisíců má práci kdesi v útrobách, nebo na přistávací a vzletové ploše.
"Každý z posádky má během plavby svůj specifický úkol," konstatuje Felliciano a připouští, že on sám se proto prakticky nikdy nesetká třeba se zbrojířem z podpalubí nebo mechanikem v opravně leteckých motorů na zádi lodě.
Když pak postávám na startovací a přistávací ploše, připadám si jako na velkém parkovišti. Po hladkém asfaltovém koberci by klidně mohli běhat sprinteři. Normálně během operací na moři je na palubě až 80 letounů. Od stíhaček F-14 Tomcat a F/A-18 Hornet až po průzkumné letouny a záchranné a protiponorkové vrtulníky.
Teď ale plocha zeje prázdnotou. Před zakotvením stroje přeletěly na leteckou základnu na pevnině.
Bradley Johnson proto alespoň popisuje, jak to normálně na ploše vypadá. Z jeho kabiny je prostřednictvím kamer vidět na celou přistávací plochu letadlové lodě. Právě odsud řídí ruch na ploše. "Přesně musím vědět, která letadla startují, která přistávají," popisuje svou práci Johnson.
Pro dokonalý přehled má na stole před sebou model plochy a něm z plastu a papíru vystřižené siluety jednotlivých letounů a vrtulníků. "Podle situace na ploše dáváme pokyny, který letoun se ma připravit a jak narolovat ke startu," dodává Johnson.
Z nuly na 200 za dvě sekundy
Technicky je letadlová loď pro běžného smrtelníka naprosto neuvěřitelná. Už jen samotný systém startů a přistání. Letoun se před startem napojí na katapult, který pilota ve stroji doslova vystřelí z lodi.
Katapult umožňuje zrychlení při startu. "Pilot ve stíhačce tak tak zrychlí z nuly na 200 kilometrů v hodině za dvě sekundy," popisuje princip Johnson. Při přistání zase letadlo zachytí a zabrzdí speciální lana, aby pilot neskončil i se strojem na druhé straně v moři.
Tady v přístavu vypadá letadlová loď jako nehybný kolos. Na volném moři však dokáže plout rychlostí až 30 uzlů, tedy zhruba 55 kilometrů v hodině. Umožňují to dva jaderné reaktory v útrobách lodi. Palivo přitom vydrží bez výměny až dvacet let.
Pomalu přecházím na okraj plochy a koukám se do hlubiny pod sebou. Dole na molu projíždějí kamiony a jeřáby nakládají do útrob vedle kotvícího Carla Vinsona zásoby na další plavbu. Je toho hodně, včetně jídla. Není divu, kuchaři během plavby připraví denně 18 tisíc jídel.
Ptám se jednoho ze členů posádky, jak dlouho budou ještě v přístavu, než znovu vyrazí na moře. Krčí rameny, protože na domovskou základnu loď připlula teprve před několika týdny.
"Pomáhali jsme při záchranných operacích po hurikánu Katrina," říká. On sám má však na téhle lodi za sebou už i jiné podniky. "Třeba operaci v Iráku," dodává.
