Na sobotním startu tréninkového mezibloku, tým odcestuje 3. ledna na týdenní kemp do Nymburku, nebude sedm hráčů. Klub opustili brankář Macháček (návrat do Liberce), obránci Seman (zřejmě Trenčín), Šumulikoski (Petrohrad), záložníci Lukaštík (návrat do Zlína), Mica (přestup do Drnovic), Dvořák (snad České Budějovice) a Šmahaj (hledá si angažmá).
Jistými nováčky jsou zatím obránce Ivo Zbožínek z Drnovic a kanonýr Bohemians Jan Rajnoch. S mužstvem dnes začne i útočník slovenské reprezentační dvacítky Milan Ivana, tahoun Trenčína. Jeho přestup je dosud v jednání. „Čekáme ještě na dvě posily,“ říká trenér Karel Jarolím.
Kdyby se tabulka začala počítat od 6. kola, kdy nastoupil místo odvolaného Radka Rabušice, celek by hřálo historické umístění. Synot soupeřil od 6. do 16. kola s ostravským Baníkem o první místo, v závěsu třetí zůstal Zlín. Baník nakonec ve fiktivní soutěži zvítězil jen o skóre. Liga totiž začala 26. července a ve skutečnosti je započítáno všech šestnáct kol...
Přiznejte, kolikrát vám vaši výjimečnou bilanci už lidé připomněli?
Myslím, že zase tak velký důvod k pochvalám tady není. Nezapomínejme, že jsme v polovině soutěže.
Radost ale cítíte.
Nechci jí podléhat, opravdu ne. Jistě, od jistých lidí tady tendence plácnout vás občas po ramenu zůstává, já ale vím, jak to může být za dvě nebo tři kola. Obráceně. Jsem realista, který nepodléhá euforii. Víte, i když se nedaří, tak to pro mě automaticky neznamená, že se musí něco radikálně změnit. Takový nejsem. Fotbal je ošemetný.
Takže máte za sebou jedenáct zahřívacích kol.
I tak se to dá říct. Pro mě je hlavně důležité, že jsem našel kluky, kteří jsou ochotni na sobě pracovat.
Zvláštní - když jste tým převzal, byl, obrazně řečeno, na pokraji zoufalství. Nedařilo se, hrozil pád na poslední místo. Teď jsou všichni nažhavení. Jak jste to dokázal?
Jsem zastáncem toho, že pracovat se musí na sto procent stále, i na tréninku. Snažím se upozorňovat na zdánlivé detaily. Každý hráč by měl vědět, že když na tom bude dobře fyzicky i psychicky, tak by mu mělo automaticky stoupnout sebevědomí. Zkrátka všechno je o tom připravit se stoprocentně na každý duel. Malý příklad - Jablonec nastřílí čtyři góly Spartě, pak ale prohraje dvěma brankami doma s Příbramí... To pak pro mě zápas se Spartou ztrácí význam. To samé s námi. Kdybychom nepotvrdili výsledky, které jsme dosáhli, nebyl bych spokojen. Když se ale vrátím o půl roku zpět, nebylo to vážně lehké. Kluci byli v těžkém stavu, v podstatě si už nevěřili. Za sebou měli pět zápasů, ve statistice dva body...
Změnil jste herní styl i způsob rozestavení. To všechno okamžitě, navíc se třemi nováčky... (Bureš, Nezmar, Petržela, pozn. autora)
Synot hrál dřív klasicky, se čtyřmi obránci a záložníky, vpředu byli dva útočníci. Já ale chci, aby za zálohou zůstali jen tři obránci. Chci, abychom byli aktivnější ve středu hřiště. Tam musí být znát převaha. Snažíme se tedy hrát s vysunutější obranou, soupeře napadáme hned v zárodku jeho akcí. Vzhledem k novému rozestavení 3-4-1-2 vyžaduji aktivitu na každém místě, a ne jen v okamžiku, kdy získáme míč. Vtloukám mužstvu, že se musí dbát na kolektivní pojetí. Mám rád a vyžaduji hru nadoraz. A taky se, myslím, podle toho chovám. Když vidím, že někdo nepracuje podle představ, tak od něj chci slyšet okamžitě důvod.
Mezi čtyřma očima nebo přede všemi?
Mezi čtyřma očima. Mužstvo to ale nakonec uslyší také, i když jmenovitě na nikoho nemířím.
Synotu tedy pomohla osvědčená receptura cukr a bič.
No - ono je to skloubené. Moje práce není jen o biči. Zprotivit se fotbalistům, to není umění. Chci, aby pochopili, že jde o společnou věc. Nejsem ničí nepřítel. Jen usměrňuji hráčské kvality.
Tykáte si s některým fotbalistou?
Ne.
Na koho sázíte? Kdo je hybnou kostrou současného Synotu?
Určitě brankář Petr Drobisz, obránci Jan Palinek, Pavel Němčický a Martin Abrahám. Ten je po vysunutí do zálohy jako ryba ve vodě. Kvality potvrdil Jan Nezmar.
Odkud je vlastně vaše mužstvo?
Prosím?
Synot se necítí být ze Starého Města ani z Uherského Hradiště. V televizi jsem slyšel neuvěřitelnou větu. Moderátor popisoval, jak „střílí synotský útočník Nezmar“. Považujete to za normální?
Jistě, k utkáním vyrážíme z Uherského Hradiště, je tady náš stadion. Podstatné je ale to, že klubovou mediální strategii dokázali akceptovat fanoušci. To je nejdůležitější. Jednoduše se začalo fandit Synotu. Opravdu musím říct, že naši příznivci patří v lize k tomu nejlepšímu.
Končí rok. Jaké jsou vaše sportovní cíle?
Nic ošemetnějšího než plánování ve fotbalu neznám. Jsem ochoten to pochopit jen u individuálních sportů, kde se jedná o výkon jednotlivce. Jinak ne. Vedení klubu si samozřejmě přeje vidět svůj tým co nejvýš, možná v některém z evropských pohárů. Nebráním se tomu, v koutku duše si každý přeje úspěch. A když situace nazraje, musíme využít každé možnosti prosadit se.
K úspěchu bude třeba bodovat také u soupeřů. Čím to, že Synot je králem stále jen doma?
Jde o psychickou záležitost. Snažím se proto mužstvo získat pro systematickou práci, vlastně na své krédo. To zní jednoduše: zlobit. Když bude soupeř lepší, prosím. Ale zadarmo nic nedostane na svém ani našem hřišti. Chci, aby byl soupeř týden dopředu naštvaný z představy, že nastoupí právě proti Synotu. Říkám tedy hráčům - buďte způsobem své hry protivní.
Jakou má vaše filozofie odezvu?
Tým už nemá strach ze žádného soupeře. Respekt si ponechal, ale to je v pořádku. A znovu se musím vrátit k přístupu k práci. Když je člověk dobře připraven, tak si věří.
Proč jste vlastně na konci léta vyměnil francouzský Štrasburk, kde jste mohl zůstat, za angažmá v Synotu?
Myslím, že i tady prožiju kus hezkého fotbalového života.
KAREL JAROLÍM
* 47 let
* Hrál za Slavii, za francouzský Rouen a Amiens, pak za Bohemians, třináctkrát reprezentoval.
* Trenérskou kariéru začal jako hlavní kouč v červenci 1997 v Příbrami, kde působil rok. V červenci 1999 asistoval ve Slavii; od listopadu 2000 byl jejím prvním koučem. I když dovedl tým ke druhému místu v lize, musel odejít.
* Ivan Hašek si ho vzal jako asistenta do Štrasburku.
* Po návratu v létě 2003 dostal nabídku od 1. FC Synot.
