Kde berete optimismus?
Třeba ve vylosování. Máme už nejtěžší soupeře za sebou, ještě jedeme do Olomouce a pak nás již čekají samé zlomové zápasy - Jablonec, Příbram, České Budějovice, Opava, Synot a Plzeň. V nich musíme ukázat charakter.
Proti Spartě jste ho neukázali. Byl to odevzdaný výkon. Proč?
Je to v typech hráčů. Nemáme typické jezdiče ani Jirku Němce, který měl v minulé sezoně respekt a dokázal na hráče zakřičet.
Nikoho podobného?
Bohužel ne. Všechno je jen na půl pusy, chybí velitel. Hráčům přitom říkám: chtěl bych být ve vaší kůži, mít dvacet let, být odepsaný na smrt a hrát o sebe. Když budou na hřišti do krve bojovat, každý si jich všimne a udělají si jméno.
Co rozhodlo zápas se Spartou?
Soupeř nás přehrál ve všech směrech. Položila nás penalta z nastřelené ruky, před druhým gólem byl zase Sionko v ofsajdu. Máme mladý tým, potřebuje hodně trpělivosti.
Jak vám ubližuje, že hrajete domácí zápasy v Příbrami?
Minule na derby s Teplicemi přišlo 330 lidí, na Spartu 455. V Blšanech by takové zápasy byly svátkem, přišlo by plno lidí. Někteří v tomto státě to nechápou a dělají blbou reklamu českému fotbalu.
Váš stadion ovšem nesplňoval parametry.
Předpisy jsou předpisy, ale takhle hrajeme na náhradním hřišti jako Izraelci za války někde v exilu. Je to špatné pro naše hráče i celou ligu, která pak není moc regulérní.
Svaz vás mohl z ligy vyřadit, nebo nechat hrát doma. Udělal kompromis. Nebylo to špatné řešení?
Teď mi to tak připadá.
