Základní fakta byla, že střela s jedním kilogramem spor antraxu bude vypuštěna na město, ve kterém žije asi deset milionů obyvatel.
Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Procedings of the National Academy of Sciences, píše internetový server BBC.
Předpokládaný počet obětí vychází z toho, že v prvních osmačtyřiceti hodinách, kdy se ještě neprojevují příznaky zasažení antraxem, by se postiženým nepodávaly žádné léky. Pokud by se podařilo zajistit přísun antibiotik dříve, počet mrtvých by klesl. Americké krizové plány ale s příliš rychlou reakcí nepočítají.
"U některých lidí se příznaky objeví do dvou dní, u jiných až během týdne," upozorňuje vedoucí výzkumného projektu doktor Lawrence Wein ze standfordské univerzity.
"Musíme být připraveni během hodin, ne do několika dní nebo týdne," dodává.
Pět z jedenácti lidí, kteří se nadýchali antraxu při útocích na poštovní systém v roce 2001, zemřelo i přes péči celých lékařských týmů. Podle vědců by bylo nejlepší, kdyby se antibiotika, například Cipro, distribuovali před útokem.
Pokud by to nebylo možné, měla by se nakaženým dostat pomoc nejpozději do dvanácti hodin od útoku. V případě New Yorku by vakcínu muselo dostat na 1,5 milionu lidí. Jedinou možností, jak minimalizovat počet mrtvých, je razantní zvýšení počtu zdravotníků.
Aby byl počet obětí okolo tisíce, musel by jeden zdravotník odpovídat za zhruba sedm set nakažených lidí. K dosažení tohoto stavu se musí vyškolit mnoho zdravotníků, kteří neslouží v pohotovostních službách.
Pomoci by musela armáda i dobrovolníci.
Výsledky výzkumu jsou podobné těm, ke kterým dospěla v roce 1970 Světová zdravotnická organizace, dodává BBC.
