Mocková je považována za největšího francouzského experta na tuto chorobu.
Nová vakcína se podle ní od očkovacích látek určených pro zvířata liší tím, že neobsahuje živé mikroorganismy. "Cílem výzkumu je zlepšit i bezpečnost používání veterinárních vakcín, které už dobře fungují," uvedla Mocková. Podle ní však bude zapotřebí ještě několik let, než bude mít účinnou očkovací látku proti sněti slezinné k dispozici i člověk.
Než se prostřednictvím poštovních zásilek začala šířit nákaza antraxem ve Spojených státech, výzkum v Pasteurově ústavu takřka nikoho nezajímal. "Až dosud jsme neměli téměř žádné nabídky, protože nikdo nemyslel na to, že by tato choroba mohla ve větší míře hrozit lidem," míní vědkyně.
Vakcína, která se vyráběla v USA, má řadu vedlejších účinků, jako únava, nevolnost a chřipkové stavy, a nezajišťuje vůči antraxu ani dlouhodobou imunitu. "Tato očkovací látka je velmi slabá," tvrdí profesor François Bricaire, který řídí infekční oddělení pařížské nemocnice Pitié-Salpétriere.
Jediný americký výrobce očkovací látky firma BioPort navíc musela zastavit výrobu vakcín v roce 1998. Její laboratoře totiž neodpovídaly platným hygienickým předpisům. Od té doby žádá o povolení k obnově výroby a distribuce očkovací látky.
|
I INDIE PRÝ VYVINULA NOVOU LEVNĚJŠÍ VAKCÍNU |
|
Také indičtí vědci tvrdí, že po šesti letech pokusů vyvinuli novou levnější a bezpečnější vakcínu proti antraxu. Ta by prý měla být dostupná během následujících šesti až devíti měsíců. Informoval o tom indický ministr pro rozvoj lidských zdrojů, vědy a techniky Murli Manohar Džoši. Očkovací látka začala vznikat v 90. letech v Západním Bengálsku ve spolupráci dillíské univerzity a indického státního střediska biochemické technologie. Předpokládanou cenu nové vakcíny, která ještě nebyla pojmenována, odmítly úřady zveřejnit. |
