"Stanovisko unie vůči Iráku je velmi blízké stanovisku České republiky. Proto bylo velmi snadné přitakat mu," řekl premiér Vladimír Špidla po jednání unie s třinácti uchazeči.
Vznikl tak blok téměř třiceti zemí, které podporují sice rázný, ale neagresivní postup vůči Iráku. Pokud Evropa svou shodu udrží, může to mít výrazný dopad na průběh irácké krize.
Podle Špidly prosadili uchazeči prohloubení politické spolupráce mezi nimi a unií ještě před jejich vstupem do EU.
"Konzultace budou tam, kde budeme vyzváni, i tam, kde se k tomu rozhodneme," uvedl premiér. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody to byla i reakce unie na výpady francouzského prezidenta Jacquese Chiraka.
Ten v pondělí označil uchazeče za "lehkomyslné", "nezodpovědné" a tvrdil, že měli ve sporu o Irák "držet hubu". Francouzský prezident soudil, že uchazeči mají zatím méně práv než členové EU a hrozil jim i blíže neurčenými postihy.
"Evropská unie není Varšavská smlouva," odmítl Chirakovy výroky komisař pro zahraniční politiku EU Chris Patten. Vedení unie dalo od tohoto vystoupení ruce pryč, když uchazeče ujistilo, že "pozice jedné země nejsou pozice EU".
Zvláštní nespokojenost vyvolala Chirakovo tvrzení, že uchazeči měli "držet hubu".
"Každá členská země EU má plné právo volně vyjadřovat své názory na iráckou politiku. Proč by na tom uchazeči měli být jinak?" ptal se předseda Evropského parlamentu Pat Cox.
Britský premiér Tony Blair se zase ohradil proti názoru, že některé státy mají více práv než jiné. "Doufám, že nikdo nevychází z názoru, že by se uchazeči měli stát něčím jiným než plnými členy unie."
Protesty se ozvaly i ze strany uchazečů. "V Evropě nejsou lepší ani horší. Polsko respektuje právo Francie na vyjádření svého názoru a týž respekt očekává pro Polsko," uvedl ministr zahraničí Wlodzimierz Cimoszewicz.
"Jsme příliš zdvořilí, než abychom na to odpovídali," odbyl Chirakovy výpady maďarský ministr zahraničí Laszlo Kovacs.
Podle rumunského premiéra Adriana Nastaseho si Chirac vybral uchazeče jen jako "hromosvod" svých nelibostí vůči USA. "Vždy, když se hádám se ženou, vynadám synovi. Tak je to zjevně i s problémem, který má pan Chirac s Američany a s Rumuny či Bulhary," řekl Nastase.
| DÁLE ČTĚTE |
| Špidla jel za unií do Bruselu |
| Rozpolcená unie jedná o Iráku |
Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody měly útoky na uchazeče jeden pozitivní dopad: unie je nyní ochotnější s nimi spolupracovat. "Jsem přesvědčen, že řecké rozhodnutí otevřít kontakty na uchazeče je odpovědí na Chiraka," prohlásil.
Řekové uchazeče vyzvali, aby se obraceli na vedení EU se všemi věcmi, které chtějí projednat. Dosud unie moc nestála o to, aby uchazeči po ní něco chtěli. Nyní je podle Špidly ujistila: "Pokud považujete něco za potřebné konzultovat, obraťte se na předsednictví."
Unie se k tomu odhodlala poté, co uchazeči na vlastní pěst podpořili ve dvou dopisech stanoviska USA vůči Iráku. To přispělo k vypuknutí ostré bitvy o postoj EU vůči Iráku. Při ní se uchazeči stali terčem řady kritik, zejména z Paříže. Ta má pocit, že uchazeči oslabí její výrazný vliv na unii.
