Dva z podezřelých již analýza DNA, která umožňuje přesné individuální určení člověka, vyloučila. Třetí však dosud nedodal krevní vzorek. Předsedkyně senátu pražského městského soudu mimo jiné i kvůli genetickému testu líčení odročila na druhou polovinu dubna.
"Pokud neprokáže zkouška na DNA, že nositelem těch biologických stop je obžalovaný Bednář, tak bude ztížena možnost odsouzení pachatelů," řekl žalobce.
Biologickými stopami jsou vlasy nalezené v jednom z vozidel, které pachatelé při loupeži použili. Obžalovaný J. B. jako jediný dosud neodevzdal svůj krevní vzorek. Podle jeho advokáta Štěpána Romana prý nedůvěřuje policii.
Za nedodání vzorku mu byla udělena maximální pokuta ve výši 50 tisíc korun, kterou však nezaplatil. Roman v pátek požádal státního zástupce, aby se vymáhání pokuty vzdal. "Já bych nerad, aby se dal prostor ke spekulacím, že něco tajíme. Asi budeme ochotni dát krev, i kdyby pokuta nebyla prominuta," uvedl Roman.
Žalobce chce doplnit trestní řád Státní zástupce Jiří Bednář hodlá kauzu největší poštovní loupeže jako příklad pro svůj návrh nadřízeným orgánům, aby iniciovaly změnu trestního řádu. Pachatele závažných trestných činů by podle něj mělo být možné donutit, aby poskytli otisky prstů či vzorek krve. "Trestní řád nám neumožňuje, abychom získali od pachatele třeba krev na zkoušku DNA, což je veliký nedostatek a my budeme navrhovat, aby se trestní řád v tomto směru doplnil podle civilizovaných zemí," řekl Jiří Bednář. Inspirovala ho k tomu kauza loupeže na dejvické poště. V jednom z vozidel, ve kterém pachatelé převáželi uloupené peníze, se totiž našly vlasy. Zkouška DNA vyloučila dva z obžalovaných, třetí svůj vzorek krve dosud neodevzdal. Po pátečním hlavním líčení však jeho advokát přislíbil, že krev odevzdá, pokud se státní zástupce vzdá vymáhání pokuty. Test DNA tohoto obžalovaného je zřejmě poslední šancí žaloby, aby obžalované z loupeže usvědčila. Všechny ostatní důkazy, které proti nim má, jsou totiž jen nepřímé. Podle platného trestního řádu hrozí pachatelům, kteří odmítnou poskytnout krevní vzorek, otisky prstů či pachové vzorky, maximálně padesátitisícová pokuta. "Pro pachatele je často lepší zaplatit 50 tisíc korun, než jít na dlouhé roky do vězení. U závažných trestných činů, jako jsou vraždy a loupeže by měl být podezřelý povinen dát tyto vzorky, pokud by to sloužilo jako důkaz," uvedl Bednář. |
Soudkyně dále vyhověla obhajobě a povolila psychologický posudek čtvrteční svědkyně Mariany Trojnové. Žena v obžalovaných před soudem poznala muže, které den po loupeži údajně viděla v okolí pošty. Advokáti ji však považují za zcela nevěrohodnou.
ČTVRTEK 21. BŘEZNA
Svědkyně poznala obžalované lupiče
Obhájci lupičů se pokusili zpochybnit výpověď svědkyně Marie Trojanové, ale i ji samotnou. V závěru výslechu Trojanové se ukázalo, že si není jistá ani dnem, kdy obžalované v parku viděla, neví, jestli to bylo po, či před přepadením.
Trojanová bydlí v blízkosti Puškinova náměstí, což je nedaleko od dejvické pošty. Tu 31. října 1997 přepadli tři maskovaní lupiči a odnesli odtud rekordních 28,5 miliónu korun.
Asi dva měsíce po události policie zatkla tři pracovníky firmy FT elektro - třiatřicetiletého J. B., sedmatřicetiletého P. E. a osmadvacetiletého M. B.
Trojanová u soudu uvedla, že den po loupeži venčila večer v parku psa. Údajně viděla dvě auta a asi tři muže, jak cosi přenášejí z jednoho do druhého. Když ji uviděli, jeden z nich ostatním řekl: "Bacha". Žena tvrdí, že měli zlý pohled. "V
této místnosti (jednací síň) poznávám, že těmi muži byli ti, kteří tady sedí," řekla Trojanová a ukázala na obžalované.
Před čtyřmi lety však na policii svědkyně obžalované, které jí vyšetřovatel tehdy ukázal na fotkách, s takovou jistotou neurčila. Po otázkách předsedkyně senátu Trojanová připustila, že třetího muže tehdy moc dobře neviděla, a že by mohla být
ovlivněna jeho podobou z fotky.
Dva muže - M. B. a P. E. však podle svých slov tenkrát viděla určitě. Obhájci podrobili asi padesátiletou ženu s tichým hlasem výslechu, při kterém se snažili zpochybnit její paměť. "Mám dobrou vizuální paměť, jsem ekonom-matematik," bránila se Trojanová, která pracuje jako vedoucí ekonomického oddělení Národního bezpečnostního úřadu.
Advokáti se ale nedali. "Znáte sochu na Jungmannově náměstí? Sedí nebo stojí? Má levou nohu přes pravou či naopak?" zkoušeli například svědkyni. Jeden z obhájců si dokonce vyžádal podrobnou zdravotní dokumentaci Trojanové, další požádal o rekonstrukci události.
STŘEDA 20. BŘEZNA
Obhájci trojice obžalovaných u soudu zaútočili na podstatu metody sběru a vyhodnocování pachových stop. Pachové stopy jsou totiž prakticky jedinými důkazy, na jejichž základě policie obvinila tři pracovníky firmy FT elektro.
Advokáti se přou o definici pachové stopy
Pachatelé použili při přepadení Avii patřící firmě FT Elektro, kterou všichni tři obžalovaní často používali. Obhájci se proto snaží soud přesvědčit o tom, že pachovou stopu, kterou zanechali zaměstnanci firmy ve vozidle, mohla přenést třetí osoba na předměty v pokladní místnosti. Například tak, že použila rukavice, které zanechali zaměstnanci v autě. "Teoreticky to možné je, ale pes reaguje zpravidla na pach nejčerstvější," řekl soudu znalec. Pes je podle něj v průměru schopen rozeznat až 60 milionů pachů.
"Kdyby šlo o ojedinělou stopu, mohlo by jít o omyl, ale v tomto případě je usvědčila celá série pachových stop," řekl žalobce Jiří Bednář. Pachové stopy je však podle něj možné použít jen jako podpůrný důkaz.
"Můžete nám popsat pachovou stopu, kolik váží, jaký má tvar, vy jste ji někdy viděl? Jak víte, že se někam přenesla," ptal se jeden z advokátů znalce z oboru vyhodnocování pachových stop. Narážel také na to, že nezná vědecký obor, který by se podobnou problematikou vážně zabýval. Soudkyně se jenom marně pokoušela obhájce napomínat, aby se oprostil od osobních urážek na znalcovu adresu. "Policie tady deset let terorizuje lidi, to je nehorázné," protestoval advokát proti policejnímu postupu založenému na vyhodnocování pachových stop pomocí cvičených psů.
Znalec uvedl, že podle policejní normy k určení pachové stopy stačí, když jeden pes nejméně dvakrát zalehnutím označí správnou láhev se vzorkem. "V tomto případě tak feny učinily při každém vzorku čtyřikrát," řekl.
ÚTERÝ 19. BŘEZNA
Detektor lži: Lupiči soudu něco tají
"Trojice mužů podle detektoru lži o přepadení něco ví a vyšetřovatelům to tají," potvrdila pražskému městskému soudu znalkyně z oboru fyziodetekčního šetření Zuzana Dohnalová. Obžalovaní ale tvrdí, že s loupeží nemají nic společného.
"Na většinu konkrétních otázek týkajících se okolností loupeže všichni obžalovaní odpovídali tak, že jejich fyziologické hodnoty vykazovaly atypické reakce, což nasvědčuje tomu, že k dotazům něco tajili," uvedla znalkyně.
Další znalec z oboru dnes soudu vysvětlil, že na detektoru lži se sleduje dýchání, napětí kůže, krevní tlak, tepová frekvence a změny hlasu. "To jsou znaky, které člověk nemůže ovlivnit svou vůlí, nemůže je vyvolat ani potlačit," uvedl.
Obhájci se pokusili senát přesvědčit, že odpovědi obžalovaných mohla zkreslit nervozita. "Na detektoru nezkoumáme nervozitu, ale znaky strachu, stresu a úzkosti," oponoval znalec.
Jedna z obhájkyň přizvala svého znalce z oboru, podle něhož není test na detektoru zcela průkazný, fyziologické hodnoty mohou prý být ovlivněny celou škálou dalších podnětů, například sexuálním pudem, vztahem k barvě a podobně.
Test na detektoru lži se provádí pomocí série otázek, které jsou formulovány podle přesně stanovených kritérií. Za nepravdivou se považuje odpověď, při níž podezřelý nejméně třikrát vykáže změnu fyziologických hodnot. Metoda se používá od roku 1921, v Československu od roku 1981. Její výsledek u soudu slouží pouze jako podpůrný důkaz.
Lupiče má poprvé usvědčit pach
Městský soud již jednou stíhání zlodějů zastavil pro nedostatek důkazů. Jediný přímý důkaz totiž byla pachová stopa, kterou česká justice dosud neuznávala. Nejvyšší soud ale nově rozhodl, že pachovou stopu jako usvědčující důkaz lze použít. Obhájci se teď snaží zpochybnit průběh odebírání těchto stop.
Podle obžaloby si pod otevřené okno poštovní pokladny přistavili nákladní vozidlo. Po žebříku vlezli oknem do místnosti. Spoutali dva pracovníky pošty, kteří právě přepočítávali peníze. Hotovost z trezoru dali do pytlů, naskákali na plachtu vozu a ujeli.
Stopou, která k nim policii přivedla, byla Avie, pocházející z firmy, kde všichni tři pracovali. Soud se snažili přesvědčit o tom, že mezi sebou měli pouze pracovní vztahy.
Všichni obžalovaní u soudu s klidnou tváří tvrdí, že s loupeží nemají nic společného. Jejich alibi na dobu přepadení vesměs stojí na výpovědích rodinných příslušníků. J. B. tvrdí, že byl u rodičů a díval se s nimi na televizi. P. E. byl doma s manželkou a M. B. s přítelkyní na večírku.
Pachové stopy z pokladní místnosti podle obžaloby potvrdily, že dva muži byli na místě činu. P. E. kterého obžaloba považuje za "mozek loupeže", údajně seděl v autě a čekal.
Městský a poté i Vrchní soud však pachovou stoupu jako důkaz neuznaly. "Podal jsem proto stížnost k Nejvyššímu soudu, který rozhodl, že pachovou stopu lze jako důkaz použít," řekl žalobce Jiří Bednář.
Obžalovaní, vedeni otázkami svých advokátů, se snažili přesvědčit senát, že postup policistů při odebírání pachových stop nebyl podle všech pravidel. "Jsem rád, že se mě na to ptáte," uvedl na dotaz obhájkyně Erben, který poté podrobně popisoval všechny tři odběry.
Policie však na místě činu zajistila také biologickou stopu jednoho z pachatelů. Dosud se ale nepodařilo ověřit, komu patří, protože Bednář odmítl poskytnout krev na rozbor DNA.
Obhájci se při výslechu přepadených pokladníků pokoušeli naznačit, že poštu mohl přepadnout kdokoli. Krátce před loupeží se totiž pošta rekonstruovala a dělníci se pohybovali i v pokladní místnosti. "Bohužel jsme museli pracovat i v přítomnosti řemeslníků," uvedl pokladník Karel Molodčenko.
