"Já pojedu co nejlépe a to, jak poběží ona stejně neovlivním. Ona po klasice povede, ale bude rozhodující, jak dlouho na špici uvisí v bruslení," zůstává v klidu Neumannová.
Běžkyně zítra poprvé absolvují tzv. skiatlon, závod s hromadným startem, během něhož zkombinují obě běžecké techniky. "Je to závod, kdy se může stát všechno. Na špici to bude ale asi podobné jako v Lahti."
K zisku křišťálového glóbu je Neumannová prozatím spíše skeptická. "Připouštím, že už k němu nikdy nemusím být tak blízko, ale myslím, že o vítězce bude rozhodnuto už příští neděli po třicítce na Holmenkollenu a poslední závod už budu moci s klidem vypustit."
Finále Světového poháru je letos poněkud netradiční. Vítězka bude dekorována po dálkovém běhu s cílem v Lillehammeru. "Je to osmapadesát kilometrů klasickou technikou, navíc s tříkilovým batohem na zádech. Pokud už o nic nepůjde, raději se na to podívám v televizi," připouští Neumannová, která se netají tím, že zálibu v dlouhých bězích během své kariéry nenašla.
"Úplně bych si vystačila s volnou třicítkou na Holmenkollenu. Třicet kilometrů je podle mě pro ženskou vzdálenost úplně dostačující."
Na rozdíl od předchozích let je však připravena i v tomto závodě útočit vysoko. "Pokud vydrží forma, kterou mám, tak z ní vyloženě strach nemám, i když jsem v životě třicítku běžela jenom asi šestkrát a dobrou vzpomínku mám jen na jedinou. To jsem právě v Oslu doběhla šestá."
Při neúčasti některých ruských běžkyň by Neumannové toto své maximum mohla i vylepšit. "Za hodně dobrý výkon bych mohla být i pátá."
Nejbližší cíl však vidí v zítřejším závodě. "Bude to slušná divočina, nikdo neví, co od toho čekat, takže si to moc růžově nemaluju."
