"Má v zahraničí obchodní jednání," tvrdí jeho advokát Stanislav Balík. Úřady jsou však jiného názoru.
"Máme poznatky o tom, že se vrátit nechce. Má v Americe pronajatý dům. Zachytili jsme například nějaké pohyby na účtech, které by nasvědčovaly tomu, že svůj majetek stahuje do zahraničí.
Dokonce se na pár dní utajeně objevil i tady doma, zřejmě aby si vyřídil i tyto záležitosti," uvedl jeden z policistů, který má o Šrejbrově pobytu v Americe informace.
Advokát Balík přesto trvá na nevině svého klienta. Policie i žalobce jsou nicméně přesvědčeni, že Šrejbrova vina je již dostatečně prokázána.
"Důkazů pro nepodmíněný trest je dost," konstatoval státní zástupce, který má případ na starosti.
Důvody, proč Šrejber s návratem nespěchá, mohou být v podstatě jen dva:
1. V Novákově kauze ještě nepadl pravomocný rozsudek a je možné, že v dalších kolech se soudy pokusí znovu dostat podnikatele na svědeckou lavici. Šrejbrovo svědectí je přitom klíčové.
Jeho sedmiapůlmilionový dar ODS maskovala vymyšlenými sponzory Bácsem a Sinhou. Soud navíc nyní konstatoval, že i tyto peníze přišly v souvislosti s privatizací Třineckých železáren.
Ty ve stejné době, kdy přišly dary ODS, získala firma Moravia Steel, jejímž spolumajitelem byl právě Šrejber. Podezřením, že pět let stará privatizace železáren byla ovlivněna politickou korupcí, se policie stále zabývá.
2. Šrejbrovi hrozí až dvanáctileté vězení za zneužití informací v obchodním styku, kvůli kterému měl původně už příští pondělí stanout před soudem. Tato kauza nijak nesouvisí s ODS, týká se jeho firem. Policie a žalobce dospěli k závěru, že Šrejber v letech 1995 a 1996 obohatil o čtrnáct milionů svou firmu Šrejber Tennis Investing nezákonnými obchody, které poškodily podílové fondy, jež podnikatel spravoval. Tyto finanční operace podle obžaloby Šrejber uskutečnil na základě informací, které nejsou veřejné. Na tuto transakci upozornilo policii ministerstvo financí, které kvůli ní uložilo Šrejbrovi pokutu deset milionů korun.
Šrejbrův advokát Stanislav Balík trvá na tom, že se jeho klient nemá čeho bát, a nemá proto důvod před spravedlností utíkat. Obhájce je totiž přesvědčen, že Šrejber bude ve svém procesu zproštěn viny. "Obžaloba není po právu. Ke spáchání trestného činu evidentně nedošlo.
V obžalobě jsou uvedena nepravdivá tvrzení jako například to, že v době od 20. června 1996 do 26. listopadu téhož roku měly klientovy firmy shodný předmět činnosti - obchodování s cennými papíry. Další obdobnou zavádějící nepravdou v obžalobě je tvrzení, že od 15. prosince 1995 do 19. června 1996 byl Milan Šrejber předsedou představenstva společnosti Šrejber Tennis Investing-Investiční fond," prohlásil Balík, který případ označuje jako právnický rozpor mezi paragrafy trestního zákona a zákona o obchodování s cennými papíry.
Ani on neví, kdy se jeho klient z Ameriky vrátí. "Já se vám přiznám, že jsem s ním v této souvislosti nemluvil. Záleží na tom, kdy bude znám nový termín hlavního líčení jeho případu. Ptát se na to nyní nemá cenu," řekl Balík.
Soudní proces se Šrejbrem zcela jistě nezačne dříve než na podzim
Podnikatel totiž dosud nepřevzal obžalobu a soud mu ji nyní posílá na adresu, kterou uvedl jako místo pobytu v Americe. "Jde to cestou právní pomoci a ta je zdlouhavá, " připustila soudkyně Dana Pacholíková, která bude o vině či nevině Šrejbra rozhodovat. "Do té doby, než budu vědět, že obžalobu převzal nebo že jej americké úřady nezastihly, je bezpředmětné, abychom se bavili, co bude dál," dodala.
Pokud by Šrejber obžalobu nepřevzal nebo se odmítl na další kolo soudu dostavit, soud jej může odsoudit v nepřítomnosti.
Když jej pošle do vězení, úřady by na něj vydaly mezinárodní zatykač a pátral by po něm Interpol. Právě v Americe by se v takovém případě mohl někdejší čtvrtfinalista US Open z roku 1986 a držitel bronzové medaile za čtyřhru na olympiádě v roce 1988 cítit poměrně bezpečně. Se Spojenými státy má sice Česká republika uzavřenu dohodu o vydávání osob, ta je však stará několik desetiletí a záleželo by na americké justici, jestli by vydala někoho za trestný čin, který ve smlouvě není výslovně zmíněn.
Policie původně Šrejbra vyšetřovala i kvůli podezření ministerstva financí, že se snažil legalizovat peníze pochybného původu. Nic takového se však neprokázalo.
10. června 2000
