Kurz české měny odpovídá představám ČNB
Hrnčíř nyní považuje za největší riziko zvětšující se mezeru mezi vzrůstající poptávkou domácností a firem a na to nereagující nabídko ze strany podnikové sféry. Rozdíl mezi domácí spotřebou a výrobou bude uspokojovat rostoucí dovoz zahraničního zboží, čím se zvýší tlak na růst schodku zahraničního obchodu a tedy tlak na znehodnocení české koruny. "Jde o problém nastartování udržitelného růstu," upozornil s tím, že jinak by opět mohla narůstat právě vnější nerovnováha. K ohrožení zahraničního obchodu přispěje i snížení hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách, se kterými probíhá většina zahraničního obchodu. Výrobci z těchto zemí budou své zboží nabízet ještě úporněji a levněji než dosud.
Loňský příznivý výsledek v zahraničním obchodě byl podle Hrnčíře dán do jisté míry faktory cenovými. "Chceme varovat před jistým sebeuspokojením, že problém vnější nerovnováhy je vyřešen," dodal.
Jak připomněl Dědek, ve prospěch platební bilance bude letos působit příliv přímých zahraničních investic.
Podmínky pro exportéry zlepšuje i slabší koruna. ČNB počítá v nové prognóze s úrovní kursu koruny 19,50 Kč za marku. Určitou neznámou zůstává v předpovědi vývoj světových cen, kde centrální banka počítá s různými variantami vývoje.
"Jsem celkem spokojen s posledním vývojem kursu koruny, jde o rozumné znehodnocení, které vytváří lepší podmínky pro ekonomiku," poznamenal Hrnčíř.
Úrokové sazby se pravděpodobně v nejbližší době nebudou měnit
Naposledy ČNB snížila klíčovou repo sazbu 11.března na 7,5 procenta, vzhledem k prudkému poklesu inflace však jsou nyní reálné úroky po očištění od inflace vyšší než na počátku roku a dokonce vyšší než před rokem, kdy ještě banka udržovala vysoké nominální úrokové sazby.
Na druhé straně ale musí ČNB sledovat vývoj kursu z hlediska možných inflačních tlaků. Centrální banka proto považuje současnou úroveň úrokových sazeb za takřka odpovídající inflačnímu vývoji a další prostor pro snížení úrokových sazeb, za které půjčuje peníze komerčním bankám, které je zase půjčují firmám a domácnostem, příliš nevidí. "Hlavní je, jak se bude vyvíjet v druhém pololetí inflace," konstatoval Hrnčíř.
Inflační tlaky se budou zvětšovat
Jak Čapek dále uvedl, centrální banka očekává, že ve druhé polovině roku dojde ke zvýšení inflačních tlaků. "Jedním z důvodů je oslabení kursu koruny, ke kterému už došlo," řekl Čapek s tím, že považuje za málo pravděpodobné navrácení kursu k původním úrovním. První efekty slabší měny by se mohly v inflaci začít projevovat s tříměsíčním zpožděním.
Jako další faktor tlačící letos spotřebitelské ceny vzhůru Čapek zmínil vývoj světových cen, jejichž případný růst by se promítl vzhledem k otevřené domácí ekonomice přímo do inflace.
Třetím faktorem je mzdový vývoj. Zde centrální banka letos čeká růst reálných mezd kolem čtyř až pěti procent. "To je v souvislosti s lenivým vývojem produktivity práce dosti riskantní," řekl Hrnčíř."Lze předpokládat, že reálné mzdy letos proti loňskému roku porostou," doplnil Čapek. Jak dále poznamenal, inflační tlaky možná budou výraznější i na počátku roku 2000, kdy lze očekávat větší deregulace cen.
Důležité je, jak budou reagovat domácnosti, nakolik poroste spotřeba a míra úspor. Současný propad ekonomiky, kdy je slabší spotřeba, totiž naopak napomáhá pomalému růstu cen.
Odhad inflace
Česká národní banka předpovídá pro konec letošního roku meziroční úroveň indexu spotřebitelských cen v intervalu 4,0 až 5,8 procenta, meziroční čistou inflaci v rozmezí 2,7 až 5,2 procenta a průměrnou inflaci za letošní rok mezi 2,7 až 3,6 procenta. Na úterním setkání s analytiky to uvedl ředitel měnové sekce Aleš Čapek.
Ještě ve čtvrté inflační zprávě z konce ledna centrální banka očekávala, že ukazatel meziroční čisté inflace se bude na konci letošního roku pohybovat v rozmezí 2,5 až 5,5 procenta a index spotřebitelských cen v intervalu 4,2 až 6,4 procenta.
Centrální banka plánuje snížení povinných minimálních rezerv na dvě procenta
Povinné minimální rezervy představují určitou část vkladů u komerčních bank, která je uložena na účtech centrální banky a se kterou nesmějí komerční banky manipulovat. Banky pak nemůžou tyto peníze půjčovat žadatelům o úvěr, navíc jsou peníze u centrální banky uloženy neúročeně, čím se dále snižuje zisk komerčních bank. Pomocí tohoto nástroje ovlivňuje centrální banka množství peněz v oběhu.
Míra povinných minimálních rezerv by měla poklesnout na dvě procenta ze současných pěti procent. Po setkání členů bankovní rady s analytiky to uvedl její člen Miroslav Hrnčíř s tím, že půjde o jednorázový krok.
"V blízké době chceme snížení oznámit a dát bankám několik měsíců, aby to mohly vzít v úvahu a připravit se na řízení své likvidity," řekl Hrnčíř. Konkrétní termín, kdy vstoupí nové sazby v platnost bude záležet právě na technické vybavenosti bank.
"Musíme brát v úvahu nejen hlediska měnová, ale i technická," míní Hrnčíř. Jak dodal, připravuje se nyní materiál, který by měl vyjasnit, do jaké míry mohou domácí banky tuto změnu při úterním vybavení zvládnout. Podle předpokladů ČNB by však měly nové sazby platit ještě letos.
Centrální banka přitom nepředpokládá, že by povinné minimální rezervy začala nyní úročit, tak jak po tom volají někteří ekonomové a politici.
Naposledy snížila centrální banka povinné minimální rezervy s platností od 28.ledna letošního roku, a to z 7,5 na 5,0 procenta z primárních vkladů bank.
Jak připomněl na setkání s analytiky šéf dealingu ČNB Tomáš Kvapil, minulá dvě snížení přinesla na trh výrazné zvýšení likvidity v podobě celkového přílivu asi 43 miliard korun.
ČNB je podle Kvapila na další pokles povinných minimálních rezerv po technické stránce připravena.
