Vroce 1550 matematik a fyzik Jerome Cardano pro Evropu objevil a plně matematicky popsal řešení hlavolam u dnes známého pod názvem »Čínské (Cardanovy) kroužky«. T ento hlavolam má překvapivě jen jedno řešení, jehož délka závisí exponenciálně na počtu kroužků. Pokud má hlavolam tři kroužky, jsou k vyřešení zapotřebí tři tahy. Je-li kroužků jedenáct, strávíte nad jeho řešením neuvěřitelných 1023 tahů. Hlavolam s patnácti kroužky je považován za prakticky neřešitelný. Kniha Chung EnYu »Ingenious Ring Puzzle« uvádí, že hlavolam byl známý v Číně již v dynastii Sung (960-1280 n.l.). Vlastní kniha popisuje přes 24 variací příbuzných s čínskými kroužky. Jedná se o tvary ryb, věže, postav či motýlů. Vždy jde o jakýsi podklad,v němž je zapleteno mnoho kroužků. Každý z nich se volně pohybuje mezi dvěmi dráty, ale je zabezpečen tak, aby nevypadl mimo podklad. Úkolem je vyndat dlouhou sponu, která je obvykle navlečena ve středu a ve svém těle zachycuje většinu drátů. Pokud jsou kroužky narovnány v řadě (základní provedení), pohyb spony při řešení připomíná pletení. Navlečete všechny kroužky. Pustíte první z nich a pak třetí. Navlečete znovu první kroužek a shodíte dolů první, druhý a pátý. Navlečete první, druhý a třetí kroužek a tak dál. V případě jiných tvarů není nutné obcházet všechny kroužky. Tento postup je jen pro kroužky ležící v ideální přímce. Čínské kroužky patřily k oblíbeným hříčkám Alberta Einsteina. Tvrdí se,že tento hlavolam výrazně uklidňuje mysl.
12. srpna 2000
