Když před deseti lety dorazily do města Astravec na západě Běloruska první buldozery, místní obyvatelé věděli, že hra skončila. Ačkoli vláda tehdy o zahájení budování jaderné elektrárny ještě oficiálně neinformovala, lidem z přilehlých vesnic bylo jasné, že vedení autoritářského státu dávno rozhodlo.
V následujících letech sledovali, kterak se formují masivní chladicí věže první běloruské jaderné elektrárny.
Výstavba začala v roce 2013 a na povel ji dostala ruská jaderná agentura Rosatom. Ačkoli mělo být zařízení dávno v provozu, jeho otevření zpozdila řada zásadních incidentů. První reaktor by měl být podle dosavadních plánů uveden do provozu v příštích týdnech.
Černobylská atomová elektrárna leží jen sedm kilometrů od jižní hranice Běloruska a jaderná nehoda z dubna 1986 se vryla hluboko do paměti místních obyvatel. Směr větru a rozhodnutí sovětských úřadů zabránit škodám v Moskvě tehdy zapříčinily, že Bělorusko trpělo katastrofou více než kterýkoli jiný region Sovětského svazu.
Když se radioaktivní mraky začaly přibližovat k hlavnímu městu SSSR, dostali armádní piloti rozkaz pokropit je proudem jodidu stříbrného. V důsledku toho zůstává většina běloruské Gomelské oblasti na jihovýchodě země silně kontaminována. Podle listu The Independent je v tomto regionu dodnes mnohem větší výskyt onemocnění rakovinou než v jiných částech země.
Panika nastoupila až později, lidé neměli dost informací
Každý Bělorus starší padesáti let si havárii dobře pamatuje. Lidé vzpomínají na sucho v ústech, únavu či nedostatek informací o tom, jak moc je radiace nebezpečná. „Panika měla šanci nastoupit až později,“ říká obyvatelka Astravce Maria, která si nepřála zveřejnit své příjmení.
Ve stínu jaderného reaktoru. Lidé v Metsamoru se bojí o život |
Podle ní jsou místní v pohledu na projekt rozdělení. Mnozí jsou nadšení nadprůměrnými mzdami a zlepšením infrastruktury. Populace ve městě se od zahájení výstavby elektrárny ztrojnásobila a vyrostlo tu nové sportovní centrum i nemocnice. Starší obyvatelé jsou ale neklidní a nedůvěřiví.
„Myšlenka na události roku 1986 ve vás probudí strach ohledně toho, co se může stát v budoucnu. Víme, že nám možná neříkají celou pravdu,“ říká Maria.
Litva, která leží jen deset kilometrů od Astravce, s výstavbou nesouhlasí. Podle ní porušuje bezpečnostní pravidla zavedená po fukušimské havárii, zejména doporučení, aby jaderné elektrárny nebyly blíž než sto kilometrů od velkých měst. Litevská metropole Vilnius se nachází jen 45 kilometrů daleko.
Nevěřím bezpečnosti elektrárny, říká vyšetřovatel z Černobylu
Litevci už se začali připravovat na různé situace spojené s jadernou havárií – hromadí jodové tablety a staví protiatomové kryty. Litevská vláda vydala také oficiální příručku o přežití a v říjnu uspořádala cvičení bezpečnostních složek, jež napodobovalo reakci na jadernou katastrofu.
Při stavbě reaktorů se podle dostupných informací odehrály nejméně dvě nehody. V červenci 2016 spadla dělníkům z jeřábu reaktorová nádoba. O pět měsíců později se porouchala náhradní reaktorová nádoba, která při cestě nákladním vlakem narazila do železničního stožáru.
Nejméně pět dělníků poté přišlo o život při různých stavebních nehodách. V kontrolní místnosti navíc podle The Independentu došlo nejméně k jednomu požáru. Podle Rosatomu jsou ale obvinění ohledně bezpečnosti elektrárny zcestná. Použité reaktory patří podle společnosti k nejbezpečnějším na světě.
Pro lajky cokoliv. Turisté se v Černobylu svlékají i do spodního prádla |
Ne všichni ale tomuto prohlášení věří. Běloruský fyzik Jurij Voroněžcev, který v roce 1986 působil v komisi vyšetřující černobylskou tragédii, prohlásil, že není přesvědčen o tom, že je jaderná elektrárna Astravec bezpečná.
„Nemyslím si, že jsou beloruští stavební dělníci lepší než ti sovětští. Máme stejné lidi a stejné systémy. Nezapomeňte, že nás Anatolij Aleksandrov, který navrhl Černobyl, ujišťoval, že jeho elektrárna je tak bezpečná, že by mohla stát na Rudém náměstí. Jeho sebedůvěra nedopadla dobře,“ říká Voroněžcev.
Špinavou elektřinu si nechte, vzkazuje Litva
Podle něj Bělorusko navíc další elektrárnu vůbec nepotřebuje. Vláda však trvá na tom, že zařízení bude sloužit k uspokojení domácích energetických potřeb. Původním plánem bylo elektřinu prodávat sousedním pobaltským zemím. Litva však vehementně odmítla, že by běloruskou „špinavou“ elektřinu kupovala.
Podle expertů to vypadá, že projekt má primárně ještě více sblížit Minsk s Moskvou. Rusko zaplatilo většinu nákladů na výstavbu, která stála v přepočtu celkem 236 miliard korun. Je rovněž jediným dodavatelem paliva do elektrárny a také bude nakládat s radioaktivním odpadem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
