Archeologové z Muzea východních Čech v Hradci Králové prováděli záchranný výzkum na parcelách dvou budoucích domů od konce února s krátkou přestávkou až do července letošního roku.
Po zkušenostech z vedlejšího staveniště předpovídali, že znovu odkryjí archeologické památky, ale počet a komplikovanost archeologických situací předčily veškerá očekávání.
„Většina objektů podle očekávání patřila sídlišti z doby halštatské (8. až 7. století př. n. l.). Z tohoto období se na ploše výzkumu vyskytovalo přes 150 sídlištních objektů, především kůlových jam, které tvoří půdorysy nadzemních staveb a také nejméně jedné polozemnice a složité soustavy zásobních jam. Co do rozsahu a bohatství nálezů promluví tato lokalita po svém vyhodnocení významně do obrazu východočeské doby halštatské,“ hodnotí vedoucí archeologického oddělení královéhradeckého muzea Miroslav Novák.
Postupně archeologický výzkum odkryl další pozůstatky od období eneolitu až po vrcholný středověk.
„Nejstarší eneolitické období reprezentoval osamocený žárový hrob kultury s nálevkovitými poháry. Snad stejné kultuře mohly patřit i zlomky kamenných broušených nástrojů rozptýlené na několika místech zkoumané plochy. Středověk zanechal na ploše výzkumu mohutný žlab neznámé funkce a snad i studnu narušující starší situace,“ popisuje Miroslav Novák.
Jednou z nejvýznamnějších součástí je kostrové pohřebiště datované do období stěhování národů, konkrétněji do počátku 6. století našeho letopočtu. Z území východních Čech jsou podle archeologů tyto památky nesmírně vzácné. Z celkem šesti hrobů bylo pět vykradeno.
„Ve výbavě nevykradeného ženského hrobu se nacházely dvě zlaté spony vykládané polodrahokamy a rovněž dvě bohatě zdobené lučíkovité spony, na kterých se dochovaly zbytky textilu. Nálezy až 1500 let starého textilu jsou nesmírně vzácné,“ říká archeolog muzea Pavel Horník.
V hrobu se našly také korálky z jantaru a skelné pasty, kostěný hřeben, keramická nádoba a řada dalších nálezů. Žena byla uložena do dřevěné komory. Shodnou úpravu hrobu se podařilo prokázat ještě v jednom z vykradených hrobů. Archeologové připisují bohatý ženský hrob pravděpodobně představitelce tehdejších společenských elit.
Většina zdejších hrobů byla podle odborníků ještě v průběhu 6. století vykradena, přesto čítá celý soubor bohatou kolekci nálezů.
„Můžeme jmenovat korálky ze skelné pasty a jantaru, železný tkalcovský nožík, přeslen, keramické nádoby, zvířecí kosti, skořápky vajec, různá kování opasků a v jednom případě krátký železný meč, takzvaný sax,“ doplňuje Pavel Horník.
Zbytky textilu putovaly na odbornou expertizu do Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.
Lidské ostatky prozkoumají antropologové. Na zpracování velmi cenných nálezů z pohřebiště budou spolupracovat odborníci z Východočeského muzea v Pardubicích, Ústavu archeologie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, z Hornického muzea v Příbrami a Archeologického ústavu Akademie věd.
Celkově archeologové nalezli a prozkoumali na zkoumané ploše 165 objektů, z nichž pochází několik tisíc nálezů. Nyní se všechny nalezené předměty ošetřují a konzervují v laboratoři, některé z nich čekají různé typy analýz.
