Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) je rezistence bakteriálních infekcí na antibiotika v současnosti vůbec nejhorší hrozbou pro veřejné zdraví. "Pokud společně nezahájíme rychlou a koordinovanou protiakci, zamíří svět do 'postantibiotické' éry, kdy se běžné infekce i menší zranění, která jsme dokázali po desetiletí úspěšně léčit, stanou zase smrtelnými," varoval zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda.
Obsáhlá zpráva WHO je vůbec první studií, která prezentuje data o rezistenci na léčbu antibiotiky ve 114 zemích z celého světa. V některých rozvojových státech sice statistiky nejsou zcela kompletní a statisticky reprezentativní, i přesto však podle WHO jasně ukazují nepříliš pozitivní trend ve zvyšování odolnosti bakteriálních nákaz na celé spektrum antibiotik.
AntibiotikaAntibiotikum (též antiinfektivum) je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současnosti se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ. Je známo přes šest tisíc látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Zdroj: Wikipedia |
"Víme, že patogeny jsou všude. Byly tu ještě před nástupem lidstva. Nejedná se o problém konkrétních států nebo regionů. Je to problém, kterému čelí celá planeta. To je nejdůležitější věc - žádná země i při použití všech dostupných kontrol nemůže tomuto problému čelit sama. Je potřeba, aby se všechny země spojily, vše prodiskutovaly a závěry pak přenesly do praxe," uvedla pro server theguardian.com doktorka Carmen Pessoa Da Silva, vedoucí lékařského týmu WHO, který se zabývá studiem antimikrobiální rezistence.
Antibiotika poslední záchrany nefungují
Fakt, že nadužívání antibiotik vede k jejich neúčinnosti, je známý už delší dobu. Nyní však odborníci varují, že účinek ztrácejí i přípravky do nedávna považované za "antibiotika poslední záchrany" při život ohrožujících infekcích. Týká se to například širokospektrálních antibiotik karbapenemů používaných proti bakteriím klebsiella a e.coli, které způsobují například zápal plic či záněty močových cest, uvádí server telegraph.co.uk.
"V mnoha státech účinkují karbapenemy jen asi u poloviny pacientů nakažených klebsiellou," uvádí zpráva WHO. To ohrožuje i těžce nemocné pacienty na jednotkách intenzivní péče či malé děti, u nichž se tato silná antibiotika v těžších případech nasazují.
Podobná je situace v léčbě infekcí močového ústrojí, kde u více než poloviny pacientů už nezabírají antibiotika ze skupiny fluorchinolonů, která byla ještě v 80. letech vysoce účinná. Také pro nemocné s kapavkou je nyní mnohem těžší najít správný lék, protože někteří pacienti nereagují na léčbu hojně používanými cefalosporiny třetí generace. WHO varuje, že problémy, které rezistence proti antibiotikům může v budoucnu přinést, lze přirovnat k rozšíření AIDS v 80. letech.
Profesor Danilo Lo Fo Wong připomíná, že za posledních 25 let vývoj nových druhů antibiotik v podstatě zamrzl. "Nová antibiotika, která přicházejí na trh, v podstatě vůbec nová nejsou. Jedná se jen o variace těch stávajících," uvedl Wong. To podle něj napomáhá rychlejšímu vyvinutí rezistence na tato antibiotika. "Setkáváme se s neúspěšnou léčbou kvůli tomu, že pacienti nejsou léčeni včas. V některých částech světa je to kvůli dostupnosti (antibiotik)," myslí si Wong. V mnoha případech však podle něj za smrtí pacientů stojí to, že lékaři musí u pacienta zkoušet několik druhů antibiotik.
Globální plán na racionální užívání antibiotik
Jennifer Cohnová z Lékařů bez hranic si myslí, že je potřeba zavést do praxe globální plán na racionální užívání antibiotik. "Ať už se podíváme do jakékoli naší lékařské mise, vidíme neuvěřitelná čísla co se týče rezistence na antibiotika (...). Bez podrobných informací si lokální lékaři nedokáží představit skutečnou podstatu problému a nemohou správně léčit," myslí si Cohnová.
V Česku lékaři ročně předepíší zhruba 70 tun antibiotik, tedy 15 milionů balení. Na nadužívání antibiotik se podílejí lékaři i pacienti. Lékaři třeba chybují v tom, že léky předepíší, aniž by si ověřili, jaký typ bakterie nemoc způsobuje a zda už pod mikroskopem bakterie na léčbu nereaguje. Jinak než laboratorně totiž odolnost bakterie nelze poznat. Z příznaků nemoci ji není možné vyčíst (více o předepisování antibiotik v České republice se dočtete zde).
Výrobci léků připouštějí, že vynalézt novou molekulu, jež by antibiotika vrátila do hry, není jednoduché. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu je nyní ve vývoji 395 nových léků a vakcín na infekční choroby. Jen zlomek se však nakonec dostane přes testování k pacientovi.
