Zákon o elektronickém podpisu by měl postavit na stejnou úroveň podpis psaný vlastní rukou s podpisem elektronickým. Pomocí tohoto zákona by mohl každý člověk podat žádost na jakémkoli státním úřadě, aniž by odešel doma nebo v kanceláři od počítače. Žádost, kterou by napsal na počítači a elektronicky podepsal, by mohl na úřad zaslat elektronickou poštou (e-mailem).
"Člověk si vybere společnost XY, která bude mít licenci k ověřování elektronických podpisů," vysvětluje jeden z předkladatelů zákona Vladimír Mlynář (US). "V této organizaci mu proti občanskému průkazu vydají disketu s programem, který si nainstaluje do počítače. Potom, když bude chtít poslat například žádost na finanční
| Rozhovor s Vladimírem Mlynářem o poslaneckém návrhu zákona o elektronickém podpisu naleznete ZDE (klikněte) |
K tomu, aby nikdo nemohl disponovat cizím podpisem, bude "podpisový" program v počítači zabezpečen heslem, podobně jako platební karta je zabezpečena PIN kódem.
Elektronické podpisy jsou dnes ve světě běžné, hlavně v USA. V tuzemsku používají podobné systémy některé banky, které nabízejí tzv. homebanking. "Při homebankingu používáme něco podobného, jako elektronický podpis. Protože však podobný zákon stále ještě není, musíme používat vlastní systém," říká tiskový mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek. "Přijetí podobného zákona by nám velice pomohlo. Například už dnes jsme schopni posílat výpisy z účtů e-mailem, musíme ale zároveň posílat poštou papírovou kopii, protože tu není zákon, který by řekl, že autorizovaný e-mail je totéž jako dopis," dodává Jan Rezek.
Návrh zákona o elektronickém podpisu, který předložili kromě Vladimíra Mlynáře Stanislav Gross (ČSSD), Ivan Langer (ODS) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL), však vláda odmítla.
Poslanecký návrh, který vznikal více než sedm měsíců, a na kterém se podle Mlynáře podíleli největší odborníci v zemi, tak asi vyjde naprázdno. "V konečné verzi, s níž jsme předstoupili před parlament, jsme dokonce začlenili na sedmdesát návrhů, které se objevili ve veřejné diskusi na internetu," poznamenal Vladimír Mlynář
"To, že vláda náš zákon odmítla, jsem na jednu stranu očekával, na druhou stranu však musím říct, že jejich snaha o vytvoření vlastního zákona není nic jiného než truc," komentoval postup vlády Mlynář. "Zákon je potřeba a něž vláda přijde se svým zákonem, může to trvat věčnost. Jeho vydání má už v plánu dva roky," dodal.
"Vláda vůbec neposuzuje zákony podle toho, kdo je podává," říká vicepremiér Pavel Rychetský s poukazem na to, ze jedním z předkladatelů je místopředseda ČSSD Stanislav Gross. "Tento poslanecký návrh zákona má prostě podle většiny ministerstev legislativně technické nedostatky, a proto připraví vláda vlastní. Přijímat zákon, který nebude dostatečně funkční, je zbytečné," dodává Rychetský.
"První verzi našeho návrhu zákona už Úřad pro státní informační systém pana Berky, který má tento návrh připravit, vládě předložil," říká ministr financí Pavel Mertlík. "Vláda tuto verzi vrátila k přepracování a doufáme, že konečná verze bude hotová do konce února," uvedl Mertlík.
