V severských zemích až o 8 °C. Ruskou Sibiř by pak čekala katastrofa. "Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu je ve srovnání s našimi prognózami nevinná legrace," varuje klimatolog Huth.
Od roku 1961 vzrostla průměrná teplota vzduchu na zeměkouli o půl stupně Celsia a čeští vědci vypočítali, že v příštích letech bude tempo ještě více gradovat.
"Možná namítnete: co je to půl stupně za třicet čtyřicet let? Ale v kontextu uplynulého tisíciletí je to nebývalý nárůst teploty, protože až do šedesátých let bylo klima velmi konstantní," říká Huth.
Růst je citelný především v zimě, o něco méně výrazný je na jaře a v létě. Podzimní teploty naopak klesají. Vědci opatrně tvrdí, že za nebývalé oteplování mohou skleníkové plyny - metan a zejména oxid uhličitý.
Naprostou jistotu však mají klimatologové v jednom: pokud budou lidé i dál "obohacovat" atmosféru skleníkovými plyny stejným tempem jako dosud, splní se jejich katastrofická předpověď o vzrůstu teploty do puntíku.
Například věčně zmrzlá Sibiř by se pak změnila v bažinu a v ní by zmizely i ropovody, plynovody a zřejmě také vesnice či městečka. Česko na tom bude podle předpovědí nesrovnatelně lépe. Oteplení by ovšem tvrdě zasáhlo zemědělství.
"Obecně lze říci, že bude pršet jinde, než prší teď. Mnohem častější budou horka i extrémní výkyvy počasí. Například v podobě prudkých přívalových dešťů. Protáhnou se i období sucha," říká Huth.
I kdyby lidé nahradili uhlí či ropu už teď jakousi zázračnou energií, teplota se bude zvyšovat dál. Oxid uhličitý se totiž v ovzduší rozkládá až několik desetiletí.
Jednu dobrou zprávu klimatologové nicméně přinášejí. Ozonová díra se v poslední době sice nezaceluje, ale její růst se kvůli razantnímu snížení produkce freonů, které lidé ještě nedávno vypouštěli do vzduchu, zastavil.
