Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus už předtím naznačil, že brzy by mohlo být rozhodnuto o změně názvu infekční nemoci. Organizace jenom za letošek eviduje na 1600 potvrzených případů a dalších zhruba 1500 případů, kdy existuje podezření na nákazu. Nemoc se vyskytla v přibližně 40 zemích, včetně těch, kde je vzácná. V Česku se zatím laboratorně potvrdilo šest případů nákazy opičími neštovicemi.
Pojem opičí neštovice může podle mluvčího WHO ukazovat na jejich původ v Africe. Do května se sice vir a nemoc vyskytovaly téměř výlučně v Africe, ale název je podle něj zavádějící.
Virus opičích neštovic byl poprvé prokázán v roce 1958 u opic v jednom výzkumném ústavu v Dánsku. Podle dnešních znalostí by však měl být rozšířen hlavně mezi malými hlodavci, zatímco opice jsou jen přechodným hostitelem.
Nemoc se u lidí začala vyskytovat v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna byla rozšířena hlavně v částech střední a západní Afriky.
Opičí neštovice jako AIDS. Homosexuálové se bojí nové stigmatizace |
Už při výskytu koronaviru na konci roku 2019 WHO rychle zakročila, aby zabránila šíření názvů jako wuchanský či čínský virus. Od 11. února 2020 má vir oficiální název SARS-CoV-2 a nemoc, kterou vyvolává, covid-19.
WHO na příští čtvrtek svolala zasedání krizového výboru, aby vyhodnotil, zda opičí neštovice představují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.