WhatsApp, Signal a další mobilní komunikační aplikace používají pro zajištění uživatelova soukromí techniku takzvaného koncového šifrování (end-to-end-E2E). Zprávu, zaslanou z jednoho zařízení, může dešifrovat pomocí platformou poskytnutého specifického šifrovacího klíče až koncový uživatel, příjemce zprávy.
Podle rakouské rozhlasové stanice FM4 Rada Evropské unie připravila návrh, podle něhož by provozovatelé mobilních komunikačních platforem měly vytvořit další hlavní klíče, které by umožnily v odůvodněných případech evropským zpravodajským službám prolomit zašifrovanou komunikaci. Stanice vychází z uniklého interního dokumentu, které Německo jako předsedající stát EU poslalo delegacím členských státům Rady.
Příslušné orgány musí mít přístup k datům „při plném respektování základních práv a režimu datové ochrany“ a při „zachování kybernetické bezpečnosti“, píše se podle agentury AP v dokumentu, který má též k dispozici. „Technická řešení pro získání přístupu k šifrovaným údajům musí být v souladu se zásadami zákonnosti, transparentnosti, nezbytnosti a proporcionality“.
Kde to bouchne příště? Islámský terorismus z Evropy nikdy nezmizel |
Podle FM4 lze návrh chápat jako „další z kroků proti terorismu“, které chce francouzský prezident Emmanuel Macron probrat s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem během videokonference plánované na začátek tohoto týdne. Obě země nyní těsně spolupracují na opatřeních proti terorismu. Macron prosazuje přísnější postup proti islamistickému radikalismu v souvislosti s džihádistickými akcemi ve Francii, kterým podlehli čtyři lidé.
Proti návrhu se postavili někteří němečtí politici, uvádí agentura AP. Členka Bundestagu Anke Domscheit-Bergová ze strany Levice obvinila evropské vlády, že využívají strachu z nedávných útoků extremistů k tomu, aby zavedly riziková, neakceptovatelná a nebezpečná sledovací opatření.
Podle Patricka Breyera, zástupce německé Pirátské strany v Europarlamentu, umožnění vládám vstoupit do zašifrované komunikace „může otevřít zadní vrátka pro hackery, zahraniční rozvědku a podobně“.
Požadavek na „zadní vrátka“ do zašifrovaných komunikačních aplikací už dříve navrhly členové aliance zpravodajských služeb „Pět očí“ (Five Eyes). Představitelé Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Spojeného království a USA varovali technologické giganty, že šifrovací technologie představuje bariéru pro bezpečnostní složky.
Stát čelí kyberútokům průměrně každý den. Sám neví, kolik platí za obranu |
„Požadujeme po technologickém průmyslu, aby adresoval naše vážné obavy, týkající se používání šifrování takovým způsobem, že zcela vylučuje jakýkoliv legální přístup k obsahu,“ uvedlo na svých stránkách minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti. Pod stanovisko se podepsaly i Indie a Japonsko, které nejsou členy Pěti očí.
Pět očí požadavek přístupu do soukromé komunikace odůvodňuje i ochranou „vysoce zranitelných členů naší komunikace jako jsou sexuálně zneužívané děti“. Podobně argumentovala Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která ustanovila speciální skupinu, jejímž úkolem bylo přijít s technickými řešeními způsobů, jak „odhalit a nahlásit zašifrovaný materiál týkající se pohlavního zneužívání dětí“.
Podle neziskové organizace Electronic Frontier Foundation představují kroky Johanssonové posun v dosavadní vůči ochranám soukromí spíše nakloněné politice EU. Organizace varuje, že návrhy na odšifrování E2E EU, ale i USA a další země nebezpečně posouvají k autoritářským praktikám Číny, která monitoruje politické diskuze uživatelů čínských komunikačních aplikací jako je WeChat.
