Nyní leží mladý muž s jizvou na čele v nemocnici. Dokáže odpovědět na jednoduché otázky a dokáže říct, kdy je unavený a kdy se chce jít projít po chodbě. Nikdy se ho nikdo na incident neptal. Lékař jeho matce řekl, že vyvolání vzpomínek by mohlo jeho stav ještě zhoršit, píše americký deník The Washington Post.
Za rok je v armádě zabito 500 lidí
Podle představitelů ruské armády je každý rok zabito důstojníky nebo ostatními vojáky asi 500 vojáků. V americké armádě, která má o 40 procent více mužů, bylo přede dvěma lety zabito 28 lidí.
Předpokládá se však že skutečný počet vražd v ruské armádě je mnohem vyšší, protože, jak připustili vojenští prokurátoři, mnohá zabití jsou špatně označena za sebevraždy. Někteří rodiče odhalí pravdu až tím, že otevřou rakev, kterou je jim doručena k pohřbení.
Ruská armáda je v krizi
Rozšíření násilí v kasárnách je součástí úpadku ruské armády. Tu popsal v roce 1994 maršál Pavel Gračov, pozdější ministr obrany, jako nejvíce zanedbanou armádu na světě. Od té doby se však situace nijak nezlepšila.
Rozpočet ruské armády je podle poslance Alexeje Arbatova 4000 dolarů na jednoho vojáka za rok. V USA je to ročně 180 tisíc dolarů. Ruští vojáci, kteří pobírají
plat asi jeden dolar měsíčně, jsou proto často nuceni žádat místní obyvatelstvo v okolí kasáren o zubní kartáčky nebo mýdlo. Mnozí z nich pracují výměnou za některé druhy zboží v místních obchodech.
Mnoho branců se vojně vyhne
Armáda má podle odborníků sílu jen 80 procent udávané výše, protože mnoho branců za úplatky na vojnu vůbec nejde nebo je předčasně osvobozeno. Několik tisíc dalších každoročně dezertuje. Vojenští prokurátoři, kteří znají podmínky v armádě, je za to netrestají.
Míra sebevražednosti je v ruské armádě čtyřikrát vyšší než v americké. "Jakákoli jiná armáda by se za těchto podmínek vzbouřila," tvrdí zástupce ředitele Carnegie Endowment's Moscow Center Dmitrij Trenin.
To že se tak nestalo je podle Trenina způsobeno pozůstatky pýchy sovětské armády. Vojenské akce v Čečensku ukazují jak sílu dědictví tak mravní zkázu, která se odráží na disciplíně v armádě.
Málo placení, špatně vycvičení vojáci řídí ruské ponorky, letadla a rakety disponující arzenálem jaderných zbraní. Ačkoli ti, kteří pracují s nukleárními zbraněmi, jsou lépe placeni a jsou považováni za elitu, i na nich je toto napětí vidět. Manželky vojáků strategických raketových sil na Sibiři například přede dvěma lety blokovaly silnici k raketovým základnám. Protestovaly tak proti nevyplácení mezd.
Rusko by mělo mít menší armádu
Podle mnoha odborníků je jasné, že Rusko již nemůže disponovat tak velkou armádou a musí ji reorganizovat na menší a dobrovolnou, profesionální armádu. Ta by měla v budoucnu zasahovat hlavně v regionálních konfliktech.
Pro to však bude nutné, aby se země vzdala své pozice vojenského protějšku Západu. Za prezidenta Borise Jelcina klesl počet vojáků z 2,7 milionů na 1,2 milionů. Dolů však šel i rozpočet.
Ačkoli Jelcin podepsal dekrety o zavedení dobrovolné armády od minulého roku a mluvil o potřebě její modernizace, jeho hlavní strategie byla ponechat armádu na pokoji výměnou za její loajalitu. Jelcinův nástupce Vladimir Putin je politicky silnější a má lepší pozici pro obnovení armády.
V září nařídil zredukovat počet vojáků na méně než třetinu během tří následujících let. Jeho ministr obrany Sergej Ivanov slíbil minulý týden zvýšení platů vojáků a opětovný cíl - profesionální armádu. Dodal však, že změna může trvat i deset a více let.
