Zuzana Bílková, právnička působící v Českém svazu ochránců přírody, chápe návrh novozélandského zákona jako krok k zákazu všech pokusů na zvířatech. "Je to jeden z mnoha důkazů, že lidé začínají znovu rozumět staré pravdě o zlu a násilí, které plodí opět jenom zlo a násilí," říká.
ZAHRÁVÁNÍ SI S OHNĚM
"Aktivisté bojující proti pokusům na zvířatech nemají ponětí, s čím si zahrávají," namítá Petr Ráb, ředitel Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd. "Bez používání experimentálních zvířat by velmi rychle podlehla část lidstva chorobám."
"Neměli bychom inzulin, antibiotika, ani očkovací látky proti smrtelným onemocněním," doplňuje jej Eva Syková z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. "Látky tlumící bolest musely být otestovány na zvířatech. Bez těchto léků by to na chirurgii vypadalo jako ve středověké mučírně," zdůrazňuje docentka Syková.
Mikrobiolog Vladislav Teplý prováděl v tehdejším Československu pokusy na opicích před více než třiceti lety. Brzy poté však změnil názor: "Je nemravné ničit životy zvířat," říká. Doktor Teplý pracoval ve Státním zdravotním ústavu a před odchodem do důchodu byl pražským krajským odborníkem pro mikrobiologii. Odpůrcem pokusů je stále.
TECHNIKA JE DŮLEŽITĚJŠÍ
"Za posledních padesát let nepřinesl základní medicínský výzkum zásadní obrat," uvádí Vladislav Teplý. "Všechny úspěchy v léčení pacientů byly způsobeny něčím jiným - zejména vývojem techniky, která umožňuje lepší diagnostiku a lepší léčení."
Doktor Teplý soudí, že pokusům na zvířatech se dá vyhnout, pokud vědci budou dělat své experimenty na tkáňových kulturách v laboratoři, využijí počítačového modelování experimentů a sestaví databázi už provedených pokusů na zvířatech, aby se nemusely opakovat. "Stejně je takový pokus zavádějící, protože člověk reaguje jinak. Lék Contergan byl před lety úspěšně vyzkoušen na zvířatech, a pak zmrzačil spousty novorozenců," připomíná.
ŽIVOT ZA ŽIVOT
Také obhájkyně zvířat Zuzana Bílková zastává názor, že vývoj dalších léků by měl probíhat bez pokusů na zvířatech. "Podstatnější je soustředit se na životní styl člověka. Kdyby lidé žili zdravěji, většinu léků by vůbec nepotřebovali," tvrdí.
Výzkumníci zdůrazňují, že experimentální zvířata by se měla používat jen v nezbytných případech, kdy je nelze jinak nahradit. "Na každou použitou laboratorní myš se musí ze zákona vypracovat dosti podrobný záznam o pokusu. Ve městech se však myši hubí po tisících na objednávku městských správ," konstatuje Petr Ráb.
Rozpor mezi uvažováním výzkumníků a obhájců práv zvířat je zřetelný a zatím neřešitelný. Ti první vycházejí z předpokladu, že zvířata musí při pokusech sloužit člověku, a protože jsou mu biologicky podobná, může mít člověk z takových pokusů užitek. Ti druzí však takto projevovanou nadřazenost lidského druhu odmítají. "Nezáleží tolik na tom, co je ve zvířatech podobné člověku, jako na tom, co je v nich stejné k člověku. A to je život," zdůrazňuje Zuzana Bílková
ZAHRÁVÁNÍ SI S OHNĚM
"Aktivisté bojující proti pokusům na zvířatech nemají ponětí, s čím si zahrávají," namítá Petr Ráb, ředitel Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd. "Bez používání experimentálních zvířat by velmi rychle podlehla část lidstva chorobám."
"Neměli bychom inzulin, antibiotika, ani očkovací látky proti smrtelným onemocněním," doplňuje jej Eva Syková z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. "Látky tlumící bolest musely být otestovány na zvířatech. Bez těchto léků by to na chirurgii vypadalo jako ve středověké mučírně," zdůrazňuje docentka Syková.
Mikrobiolog Vladislav Teplý prováděl v tehdejším Československu pokusy na opicích před více než třiceti lety. Brzy poté však změnil názor: "Je nemravné ničit životy zvířat," říká. Doktor Teplý pracoval ve Státním zdravotním ústavu a před odchodem do důchodu byl pražským krajským odborníkem pro mikrobiologii. Odpůrcem pokusů je stále.
TECHNIKA JE DŮLEŽITĚJŠÍ
"Za posledních padesát let nepřinesl základní medicínský výzkum zásadní obrat," uvádí Vladislav Teplý. "Všechny úspěchy v léčení pacientů byly způsobeny něčím jiným - zejména vývojem techniky, která umožňuje lepší diagnostiku a lepší léčení."
Doktor Teplý soudí, že pokusům na zvířatech se dá vyhnout, pokud vědci budou dělat své experimenty na tkáňových kulturách v laboratoři, využijí počítačového modelování experimentů a sestaví databázi už provedených pokusů na zvířatech, aby se nemusely opakovat. "Stejně je takový pokus zavádějící, protože člověk reaguje jinak. Lék Contergan byl před lety úspěšně vyzkoušen na zvířatech, a pak zmrzačil spousty novorozenců," připomíná.
ŽIVOT ZA ŽIVOT
Také obhájkyně zvířat Zuzana Bílková zastává názor, že vývoj dalších léků by měl probíhat bez pokusů na zvířatech. "Podstatnější je soustředit se na životní styl člověka. Kdyby lidé žili zdravěji, většinu léků by vůbec nepotřebovali," tvrdí.
Výzkumníci zdůrazňují, že experimentální zvířata by se měla používat jen v nezbytných případech, kdy je nelze jinak nahradit. "Na každou použitou laboratorní myš se musí ze zákona vypracovat dosti podrobný záznam o pokusu. Ve městech se však myši hubí po tisících na objednávku městských správ," konstatuje Petr Ráb.
Rozpor mezi uvažováním výzkumníků a obhájců práv zvířat je zřetelný a zatím neřešitelný. Ti první vycházejí z předpokladu, že zvířata musí při pokusech sloužit člověku, a protože jsou mu biologicky podobná, může mít člověk z takových pokusů užitek. Ti druzí však takto projevovanou nadřazenost lidského druhu odmítají. "Nezáleží tolik na tom, co je ve zvířatech podobné člověku, jako na tom, co je v nich stejné k člověku. A to je život," zdůrazňuje Zuzana Bílková
 Opice přispěly i k výzkumům letů do vesmíru. |
