Při jednání se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu.
„Ruská strana potvrdila, že je připravena poskytnout nutnou podporu při řešení vzniklých problémů na základě Smlouvy o vytvoření Svazového státu a - v případě nutnosti - také v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ uvedlo podle agentury TASS tiskové oddělení Kremlu.
Podle oficiálních výsledků v běloruských prezidentských volbách opět zvítězil Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 procenta hlasů, opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů. Lukašenkovo vítězství však zpochybňuje jak opozice, tak široká veřejnost a zemí již týden zmítají masové protesty.
Cvičení posílení západní hranice Běloruska
Bělorusko plánuje od pondělí zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou a u své jaderné elektrárny. Napsala to agentura Ria Novosti s odkazem na vyjádření tamního ministerstva obrany. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení západní hranice země.
Braňte běloruskou nezávislost, vyzval Lukašenko demonstrující příznivce |
Lukašenko tvrdí, že jsou protesty proti jeho režimu řízené zvenčí, například z Polska, Nizozemska a Ukrajiny. Opakovaně pak prohlásil, že jej znepokojuje vojenské cvičení sil NATO v Litvě a v Polsku, a že na něj pohlíží jako na zbrojení. „Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic,“ řekl v neděli prezident.
Aliance však v reakci uvedla, že cílem její přítomnosti ve východní Evropě je pouze obrana. Litevští činitelé pak prohlásili, že se cvičení provádí na základě dlouhodobého plánu a nemá se současným vývojem nic společného.
Protesty v Bělorusku trvají déle, než týden:
