Letošní rok byl pro Německo zlomový a plný změn. Konec šestnáctileté éry kancléřky Angely Merkelové, přehodnocování zahraniční politiky po invazi Ruska na Ukrajinu, masivní investice do obrany i související změna vlastního postoje k armádě. „Padlo přesvědčení, že Německo může pokračovat v bezpečnostní politice jako pasivní element,“ říká politolog Vladimír Handl.
Dá se o letošním roce skutečně mluvit jako o roce, který pro Německo znamenal bod obratu? Současná Scholzova vláda přišla s tím, že chce být vládou změny. Poprvé po letech jsme v Německu viděli vládu, která se těšila na politiku a měla skutečně chuť provádět důležité reformy, a to zejména v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, sociálního systému, digitalizace a dekarbonizace. V zahraniční politice se měl klást větší důraz na mírovou diplomacii. Tyto plány ale narazily na realitu ruské agrese, která některé části německé politiky zcela změnila. V tomto smyslu Zeitenwende – tedy obrat německé politiky – skutečně nastal.
Ve vztahu Německa k Rusku nastává po invazi totální odluka, ale to s Čínou nikdo udělat nemůže. Odříznout už ji nejde.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
