Podle Světové meteorologické organizace (WMO) vedra budou silnější a delší, budou začínat dřív a končit později. Letošní rok bude jeden z nejteplejších, což by znamenalo, že by roky 2015 až 2019 byly nejteplejším pětiletým období od začátku měření.
Organizace dodává, že je příliš brzy na to jednoznačně přisuzovat současná horka změně klimatu, ale jsou „naprosto v souladu“ s extrémními jevy spojovanými s dopady vypouštění skleníkových plynů.
Ve Francii padl nový absolutní teplotní rekord. Ve Villevieille na jihu země těsně před třetí hodinou tamního času naměřili 45,1 stupně.
Ještě před tím padl rekord, který platil od srpna 2003. Krátce před 14:00 SELČ naměřili meteorologové ve městě Carpentras severně od Marseille 44,3 stupně Celsia, čímž byla o dvě desetiny stupně překonána hodnota zaznamenaná před šestnácti lety na dvou místech v departementu Gard.
Lokální historická maxima hlásila řada míst ve Francii už ve čtvrtek, tak teplo jako v pátek však v zemi galského kohouta nikdy nebylo, napsal web France Info. Poprvé kvůli vedru vstoupil v platnost nejvyšší stupeň meteorologické výstrahy.
Červený stupeň platí pro departementy Bouches-du-Rhône, Gard, Hérault a Vaucluse, napsal list Le Parisien. V dalších 76 správních oblastech platí varování druhého stupně. Pátkem vlna veder ve Francii vrcholí, v neděli už mají být teploty o poznání nižší.
„Tato vlna veder je výjimečná svou intenzitou a také tím, jak brzy přišla,“ řekl novinářům francouzský premiér Édouard Philippe. „Přijali jsme opatření pro ty nejzranitelnější osoby. Ale vzhledem k intenzitě vedra se dnes musí mít na pozoru celé obyvatelstvo,“ dodal.
Ve Francii padl šestnáct let starý rekord:
️44.3°C : nouveau #record de #température absolu battu à #Carpentras dans le #Vaucluse en ce vendredi après-midi à 13h48. Précédent record : 44.1°C à Conqueyrac le 12/08/2003. ⚠️ Attention ce record reste provisoire, la valeur pourrait encore augmenter. https://t.co/RHRkuRHgDh
Podle ministerstva zdravotnictví od vypuknutí vlny veder na začátku týdne čtyři lidé ve Francii utonuli. Ministryně Agnès Buzynová upozornila obyvatele, aby se nekoupali v příliš studené vodě a minimalizovali tak riziko teplotního šoku. Také odrazovala od jakýchkoli venkovních sportovních aktivit poté, co severně od Marseille zřejmě podlehl úžehu muž při projížďce na kole.
V některých školách údajně polévají děti vodou a z nesnesitelných podmínek ve třídách se žáci přesunuli ven do stínu, jiné školy pak kvůli vedrům rovnou zavřely. Vyučování v pátek zrušily čtyři tisíce francouzských škol. V domovech důchodců pak seniory vybavili senzory, které je upozorní na dehydrataci, píše server Standard.
Ruší se i různé kulturní události, úřady rozdávají lahve s vodou a Paříž, Lyon či Marseille zakázaly provoz starších vozidel kvůli znečištění ovzduší, které se při vedrech ještě zhoršuje.
️#Canicule || Voici les cartes des #températures prévues jour par jour (MAJ ce 28/06). https://t.co/bbNAHFUEZc #canicule2019 https://t.co/NPSQgnabYP
Španělský mladík se chtěl zchladit v bazénu, pak dostal křeče
Už dvě oběti veder v pátek hlásí také Španělsko, napsala agentura AFP. V obci v jižním regionu Andalusie zahynul sedmnáctiletý mladík, který se chtěl v horku osvěžit v bazénu, po koupeli ale začal mít křeče a ani po převezení do nemocnice se jej nepodařilo zachránit. Ve Valladolidu na severu země podlehl úžehu už ve čtvrtek třiadevadesátiletý muž.
Ve Španělsku by páteční teploty mohly vystoupat na 42 stupňů Celsia a na severovýchodě země platí v řadě okresů rovněž nejvyšší, červený stupeň varování.
Bouře v KošicíchBouřka se silným krupobitím, která se ve čtvrtek odpoledne přehnala přes Košice, způsobila škody na více než tisíci automobilů a na několika desítkách domů. V pátek to uvedl zpravodajský portál tvnoviny.sk s odvoláním na informace poskytnuté pojišťovnou Allianz. Druhé největší město na Slovensku bombardovaly kroupy až o velikosti golfových míčků. Rozbíjely skla aut a výrazně poškodily kapoty. Počet škod nahlášených pojišťovně ve městě a okolí už překročil tisícovku. Hlášení však pokračuje, uvedl portál. Vedle vozidel krupobití poničilo řadu eternitových střech, stříšky nad vchody domů, střešní okna, fasády domů, zastřešení teras a sluneční kolektory. Prozatím pojišťovna registruje na čtyři desítky takovýchto pojistných událostí. Většina škod na nemovitostech se pohybuje kolem 2 000 až 3 000 eur (až 76 300 korun). Pojišťovna údajně eviduje i poškození střechy ve výši přibližně 5 000 eur. |
V Katalánsku zároveň stovky hasičů celou noc pokračovaly v boji s rozsáhlým lesním požárem, který už v okolí obce Torre del Espaňol spálil tisíce hektarů. Stále se jim nedaří živel ze všech stran odstřihnout, přičemž práce podle velitele katalánských hasičů Davida Borrella komplikují teplotní maxima okolo 44 stupňů a velmi nízká vlhkost.
Podle velitele hasičů Antonia Ramose region takto vážný požár od přelomu tisíciletí nezažil. A zřejmě ho způsobila obrovská hromada hnoje, která se kvůli vedru, ale i špatné údržbě vznítila. S odkazem na katalánské úřady to napsala CNN.
Tamní ministr vnitra Miquel Buch pak na Twitteru uvedl, že současné požáry jsou nejhorší za posledních dvacet let. „Mějme na paměti, že každá nedbalost může skončit katastrofou. Buďte maximálně opatrní,“ napsal s tím, že může shořet až 20 tisíc hektarů lesa.
Extrémní vedra ve Francii a Španělsku zřejmě definitivně poleví až po víkendu. Například Paříž podle předpovědí zažije nejteplejší den v sobotu, kdy zde má být mezi 38 a 39 stupni.
Italské úřady vydaly varování před vysokými teplotami pro šestnáct měst a strážci pořádku rozdávají návštěvníkům památek v Římě vodu.
Vlny veder považují odborníci z Rakouského panelu pro klimatickou změnu za největší riziko pro obyvatele této alpské země související s měnícím se počasím. Autoři studie varují, že při „mírné změně klimatu“ si v roce 2030 vedra vyžádají v Rakousku 400 mrtvých, do poloviny století to bude ročně okolo tisíce obětí extrémně vysokých teplot.
Už v pátek rakouský meteorologický ústav ZAMG podle agentury APA informoval, že letošní červen byl v Rakousku nejteplejší, nejslunnější a nejsušší od dob, kdy se s měřeními začalo. Srážek spadlo o 57 procent méně než je průměr, teploty byly oproti průměru o 4,7 stupně vyšší.
