Ačkoliv čas neúprosně plyne, lidé jej rádi ohraničují sekundami, dny, roky i rozsáhlejšími termíny, jako jsou epochy, éry či eony. Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl meteorit, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén. Země se nyní nachází v holocénu, epoše, která začala před přibližně 11 000 lety koncem poslední doby ledové.
Vědci v pracovní skupině pro antropocén (AWG) diskutují, zda holocén neskončil a lidé nezahájili svou vlastní epochu.
„Hledání stratotypu (geologického místa, které nejlépe ilustruje změnu), je složité,“ uvádí odborník na environmentální změny Alejandro Cearreta z baskické univerzity a člen AWG. Místo by mělo obsahovat jeden z vybraných ukazatelů, přítomnost plutonia 239, použitého v bombě, která dopadla na japonské město Nagasaki, nebo v současných jaderných zbraních.
Plutonium 239 a další radioizotopy jako americium 241 nebo cesium 137, všechny vyrobené člověkem, se nachází v půdě, rašeliništích, na dně jezer a moří, v ledu nebo letokruzích stromů.
„Plutonium-239 je hlavním ukazatelem: je uměle vyrobené, jeho přítomnost je globální a můžeme ho sledovat rok po roce,“ dodává Cearreta.
Lidé ovlivnili stav moří i korálových útesů
Mezi devíti kandidáty na místo, které označuje antropocén, jsou mořské sedimenty z Baltského moře a ze zálivu Beppu v Japonsku, uvádí se v článku zveřejněném v odborném časopise Science. Pod vodou jsou i další dvě lokality, korálové útesy v Mexickém zálivu a v Austrálii.
Další tři kandidáti se nacházejí na dně tří jezer, v Kanadě, Číně a ve Spojených státech. Seznam uzavírá ledové jádro získané na Antarktidě a další jádro získané z rašeliniště na polské straně Krkonoš nedaleko vrcholu Sněžky.
AWG má 30 dní na výběr tří finalistů. Pokud jedna z lokalit získá více než 60 procent hlasů, odborníci ji jako místo, které označuje začátek antropocénu, předloží Mezinárodní unii geologických věd (IUGS).
Klimatická krize dopadne hlavně na nás, hájí obsazení univerzit organizátor |
V případě, že se k této hranici žádné z míst nepřiblíží, začne druhé kolo hlasování, ve kterém odborníci vyberou jeden ze tří návrhů. Konečné rozhodnutí by mělo padnout v březnu na summitu IUGS v Berlíně.
Hlasování je tajné a kromě nejvíc poznamenaných lokalit musí odborníci rozhodnout i o jedné další záležitosti. Musí určit, zda jsou současné změny dostatečně velké na to, aby ukončily holocén.
„Mohlo by se rozhodnout, že se jedná o pododdělení holocénu, věk. Ale rozsah změn, které člověk na planetě provádí, je bezprecedentní. Byli jsme svědky i jiných vymírání a geochemických změn, ale rychlost, objem a intenzita současných změn nemá obdoby,“ uvádí baskický vědec.
V Grónsku padl teplotní rekord. Za den roztálo 8,5 miliardy tun ledu |
Rozhodně nehrozí, uvádí další člen AWG Colin Waters, geograf z univerzity v anglickém Leicesteru, že bychom určili antropocén jako novou geologickou periodu (ta současná se nazývá kvartér neboli čtvrtohory), a už vůbec ne jako novou éru (současná se nazývá kenozoikum). Takové změna by vyžadovala kataklyzma, jako je úplné vyhynutí lidí, říká Waters.
V takovém případě „by už nemělo smysl ji nazývat antropocén, ani by ji neměl kdo pojmenovat,“ doplňuje Cearreta.
