Zaznamenali jste v souvislosti s nepokoji, že by byli mezi zraněnými nebo zatčenými nějací Češi?
Do této chvíle nemáme informace, že by se to nějakým způsobem dotýkalo českých občanů. Naše konzulární sekce nicméně vývoj sleduje.
Britské nepokojeREAKCE VLÁDY: Ulice obsadí 16 tisíc policistů PRVNÍ NÁSILNOSTI: Britské nepokoje začaly v sobotu v londýnském Tottenhamu |
Jak si vypuknutí tak masivních nepokojů vysvětlujete?
Víme, že bezprostředním stimulem bylo zastřelení jednoho mladíka ve čtvrti Tottenham na severu Londýna. Pokojná demonstrace pak přerostla v nepokoje, které se nyní šíří do dalších čtvrtí a některých dalších měst ve Velké Británii. Zatím je to připisováno vandalským a zločineckým skupinám. Zda to má nějaké silnější sociální podhoubí, na to je zatím předčasné usuzovat.
Na podobné nepokoje jsme zvyklí z Francie, kde se vždy začne diskutovat o otázce přistěhovalců.
Zatím není jasný ani demografický obrázek toho, které skupiny se těch nepokojů účastní. Je pravda, že nepokoje se odehrávají v chudších čtvrtích Londýna a velkých průmyslových městech v střední a severní Anglii, která jsou dlouhodobě postižena nezaměstnaností a sociálními problémy. Podrobnější analýzu si zatím netroufnu udělat.
Někteří zadržení výtržníci tvrdili, že jejich pohnutkou byla také úsporná opatření britské vlády.
Ve Velké Británii se stejně jako u nás uplatňují některá úsporná opatření. To má dopad na systém sociální péče a podpory. Do jaké míry je to skutečný důvod či záminka nepokojů, je opět záležitostí hlubší analýzy.
Michael ŽantovskýNarodil se 3. ledna 1949. Vystudoval psychologii, od roku 1980 pracoval na volné noze jako překladatel z angličtiny. Po revoluci se stal mluvčím prezidenta Václava Havla a byl politickým ředitelem jeho kanceláře. Poté působil jako velvyslanec České republiky v USA. V roce 1996 byl zvolen do Senátu, kde působil až do roku 2002. Pak se opět vrátil k diplomacii. Od prosince 2003 byl velvyslancem v Izraeli, v říjnu 2009 nastoupil jako velvyslanec v Británii. |
Velká Británie podobné protesty zažila naposledy v roce 1985. Co mají ty současné s těmi historickými společného?
Bezprostřední příčinou tehdejších střetnutí byla také smrt místní obyvatelky po střetnutí s policií. V tomto smyslu není vznik nepokojů úplně nepodobný. Dál bych si netroufnul srovnávat.
Jak nepokoje ovlivňují každodenní život v Londýně?
Je neobyčejně znepokojující, že se nepokoje šíří, a to i do čtvrtí, které jsou bohatší. Poslední zprávy hovoří i o nepokojích v Camdenu a na Chalk Farm, to není daleko od místa, kde bydlím. Nepokoje se dotkly i čtvrti Notting Hill, kde je české velvyslanectví.
I pro ostatní obyvatele Londýna je to narušení denního života. Některé stanice metra byly dočasně zavřené, u některých hlídkují policejní kordony. Televize vysílá záznamy hořících aut a budov, hovoří se o možnosti, že bude muset být povolána armáda. Rok před konáním olympijských her je to velmi znepokojivé a hýbe to celou Anglií.
Jaká je reakce britské veřejnosti?
Zděšení. V reakcích zatím převažuje odpor proti násilí, které nepokoje provází. Až se situace trošku uklidní, jistě bude následovat hlubší úvaha o jeho příčinách a o tom, jak mu do budoucna předejít.
