„Běloruská strana pokládá incident za mimořádně vážný. Požádali jsme ukrajinskou stranu, aby vše pečlivě vyšetřila, vyvodila odpovědnost a přijala opatření, aby zabránila zopakování takových incidentů v budoucnu,“ uvedl mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz.
Běloruské síly podle Minsku raketu sestřelily okolo 10:00 místního času (08:00 SEČ). Informace o případných obětech na životech nebo zraněných zatím nejsou.
Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.
Poláci brzy věděli, že raketa je ukrajinská, v rozpacích čekali na USA |
Oslovení vojáci a experti oficiální verzi o sestřelení ukrajinské rakety zpochybňují, protože na snímcích úlomků rakety, zveřejněných státní agenturou BelTA, neviděli žádné známky toho, že by byla sestřelena. Vyfotografovanou část rakety S-300 spíše poškodil dopad na zem, napsal běloruský opoziční server Naša Niva.
Web připomněl, že rakety S-300 tvoří jádro ukrajinské protivzdušné rakety, a dodal, že inkriminovaná raketa nejspíše měla sestřelit ruskou střelu mířící na Ukrajinu.
Analogická situace se odehrála minulý měsíc, kdy patrně ukrajinská protiletecká raketa dopadla na polské území, kde zabila dva Poláky. Běloruská propaganda se tehdy vysmívala polské protivzdušné obraně, že nedokázala raketu zachytit. V Bělorusku se ale stalo totéž, jedině raketa dopadla na pole, a ne na obydlenou oblast.
Nešlo o úmyslný útok, potvrzuje Polsko verzi o výbuchu ukrajinské střely |
„Bylo by zajímavé zjistit, jaké zbrani protivzdušné obrany se podařilo sestřelit ukrajinskou raketu, aniž by to na ní zanechalo obvyklé stopy,“ ironicky dodal opoziční portál.
Rusko používá rakety S-300, původně určené k protivzdušné obraně, i k útokům na pozemní cíle na Ukrajině. Při tomto použití rakety S-300 nevynikají přesností.
Ruští vojáci v Bělorusku
Rusko má v Bělorusku v současnosti asi 10 200 vojáků, uvedl ve středu 28. prosince v ukrajinské televizi náčelník ukrajinské pohraniční stráže Serhij Dejneko.
Pohraniční stráž, vojenská rozvědka a armádní průzkum podle náčelníka nepřetržitě monitorují situaci u severního souseda, s čímž pomáhají také „utajovaní pomocníci“. Všechny tyto zdroje se shodují, že momentálně nemá nepřítel „reálné možnosti“ rozpoutat z Běloruska novou ofenzivu.
Bělorusko, nejbližší spojenec Moskvy, se do ruské války proti Ukrajině přímo nezapojilo, nicméně dalo Rusům k dispozici své území a letecké základny.
První ruští vojáci dorazili do Běloruska. Jde o obranný projekt, hájí Minsk |
Z běloruského území vedla ruská vojska na počátku invaze ofenzívu ve směru na ukrajinské hlavní město Kyjev, v jehož blízkosti byli vysazeni také ruští výsadkáři. Na jaře se ale ruská vojska z okolí ukrajinské metropole stáhla.
Spekulace o případném přímém zapojení Běloruska do ruské agrese zesílily i kvůli nedávné návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Minsku. Někteří pozorovatelé pokládají další útok z Běloruska za dříve či později nevyhnutelný, protože žádná kratší cesta do Kyjeva nevede, jiní zase poukazují na nebezpečí, že by útok vedený k západním hranicím Ukrajiny mohl zemi odstřihnout od životně důležitých dodávek západních zbraní a munice.
Další konstatují, že ustavičná, byť možná hypotetická hrozba ze severu nutí Kyjev mít na hranicích z Běloruskem část sil, tolik potřebných na jiných úsecích bojiště.
