„Pokud z běloruského území opět zamíří na Ukrajinu a na Ukrajince rakety, Ukrajina bude mít právo na odvetný útok,“ řekla Cichanouská.
Velká pravděpodobnost, že se běloruská armáda zapojí i do pozemní invaze na Ukrajinu, byla podle Cichanouské zejména na začátku války v únoru. „Ale už tehdy bylo jasné, že v běloruské armádě není protiukrajinská nálada. Běloruští vojáci neměli motivaci jít bojovat s Ukrajinci,“ míní aktivistka.
Cichanouská také poukázala na to, že mnozí Bělorusové, zejména ti, kteří se uchýlili do zahraničního exilu, demonstrovali proti válce na Ukrajině. V samotném Bělorusku se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ale konaly spíše menší protestní akce. To politička vysvětluje tím, že tisíce Bělorusů byly ve vězení kvůli zásahům běloruských úřadů proti opozici a stovky tisíc lidí ze země již dříve uprchly.
„Byla tam velká míra strachu. Člověka za jeho protirežimní postoj mohou zavřít na 15 nebo 20 let,“ podtrhla. „Nedá se říct, že by nebyly žádné protesty. Možná, že to prošlo bez povšimnutí, ale 27. února vyšly do ulic různých běloruských měst tisíce lidí protestovat proti válce. Lidé věděli, do čeho jdou, věděli, že půjdou do vězení, a stejně šli protestovat,“ podtrhla Cichanouská.
Na severní frontě klid. Bělorusko nemá sílu na útok. Jak moc je bojeschopné? |
Svjatlana Cichanouská v roce 2020 kandidovala v běloruských prezidentských volbách, po nichž v zemi následovaly masové protesty proti falšování výsledků. Podle oficiálních oznámení obhájil mandát dlouholetý běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Mnozí Bělorusové se ale domnívají, že ve volbách ve skutečnosti zvítězila ona, naznačovaly to i průzkumy provedené u hlasovacích místností v zahraničí. Letos v září Cichanouská oznámila vznik běloruské přechodné opoziční vlády (OPKB), která má zajistit přechod k demokratickému zřízení v Bělorusku. V kabinetu zasedl mimo jiné bývalý ministr kultury Pavel Latuška.
V tomto kabinetu vzniklo i křídlo, které se zabývá „vojenskou obranou“, řekla Cichanouská v rozhovoru. Mnoho Bělorusů podle ní díky spolupráci se sousedními zeměmi prochází armádním výcvikem, což vytváří tlak na režim v Minsku. Kabinet mimo jiné rozvíjí také iniciativu Peremoha (Vítězství), která se zaměřuje například na blokování strategických objektů. Na ní spolupracuje s bývalými členy běloruských silových struktur, kteří tyto složky opustili, protože se v roce 2020 nechtěli podílet na zásazích proti demonstrujícím.
