Ti od října 2013 hlídají spojeneckou základnu Bagrám v provincii Parván, kde jich působí asi 170. Na letišti v Kábulu sídlí české velitelství, Češi jsou zastoupeni také na velitelstvích mise Resolute Support v Kábulu i Bagrámu.
Od roku 2008 do letošního ledna v Afghánistánu působil poradní letecký tým, který pomáhal cvičit afghánské piloty vrtulníků Mi-17. V Kábulu jsou i vojenští policisté, kteří hlídají českou ambasádu. Celkem v Afghánistánu působí zhruba 250 českých vojáků.
Jejich úkolem v Bagrámu je vnější ochrana základny. Vyjíždějí do několikakilometrového okolí na hlídky, při kterých se snaží například zamezit odpalování povstaleckých raket na Bagrám.
Češi se stahují z obrany základny Bagrám. V Afghánistánu obdrží jiné úkoly |
V terénu tak třeba dohlíží na místa, odkud povstalci v minulosti odpalovali rakety. Získávají také od místních obyvatel zpravodajské informace a doprovázejí velitele mimo základnu. Dále pomáhají afghánským policistům a vojákům při výcviku.
Základnu v Bagrámu v současnosti hlídá již 13. česká strážní rota. Svůj úkol začala plnit letos v říjnu a v zemi by měla zůstat do konce března příštího roku.
Pak se podle ministra obrany Lubomíra Metnara předpokládá, že česká armáda svou strážní činnost na základně ukončí. Jádrem současné jednotky jsou příslušníci 43. výsadkového praporu z Chrudimi. Doplňují je mimo jiné vojáci 41. mechanizovaného praporu z Žatce, 22. základny vrtulníkového letectva ze Sedlce nebo 15. ženijního pluku z Bechyně.
V Afghánistánu padlo 14 českých vojáků
Při své práci se vojáci musí vypořádat s nebezpečím nástražných výbušných zařízení nebo i s přímým útokem střelnými zbraněmi. Hrozbou jsou pro ně i sebevražední útočníci.
V Afghánistánu od roku 2002 zahynulo 14 českých vojáků, naposledy loni v říjnu psovod Tomáš Procházka. Na základně Šindánd v provincii Herát ho zabil afghánský voják, který začal střílet na vozidlo s českými vojáky a vedle Procházky zasáhl i dva příslušníky speciálních sil.
Krátce po útoku vojáci pachatele zadrželi. Ten se pak z jejich vazby do rukou Afghánců vrátil zbitý a v bezvědomí a nakonec zemřel. List The New York Times loni v listopadu napsal o vyšetřování českých a amerických vojáků, kteří se údajně na tomto incidentu podíleli.
Ministr Metnar však odmítl, že by Češi nesli vinu za jeho smrt. Letos v létě česká vojenská policie zasahovala na generálním štábu a v Prostějově a začala stíhat čtyři lidi za neoznámení trestného činu.
Rok od útoku na české vojáky v Afghánistánu: armáda zde změnila taktiku |
Před tím v srpnu 2018 zemřeli tři Češi. „Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ reagoval tehdy na útok náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci ovšem zveřejnění této informace kritizovali s tím, že může ohrozit další české vojáky či místní spojence.
Záběry z místa útoku sebevražedného atentátníka na české vojáky (5. 8. 2019):
