Ve snaze pomáhat položil život rekordní počet humanitárních pracovníků

  8:59aktualizováno  8:59
Za posledních deset let čtyřikrát stoupl počet útoků na humanitární pracovníky. Zatímco dříve je respektovaly víceméně všechny strany ozbrojených konfliktů, nyní nejsou výjimkou jejich únosy ani vraždy. Organizacím tak často nezbývá, než své pracovníky z rizikových oblastí raději stáhnout.

Pracovníci španělského Červeného kříže pomáhají skupině ilegálních imigrantů z Afriky, které zadržely úřady při pokusu o překonání Gibraltarského průlivu (13. srpna 2014). | foto: AP

Přestože humanitární organizace představují na řadě míst jediný zdroj pomoci pro konflikty a přírodními katastrofami zbídačené obyvatelstvo, stávají se jejich pracovníci stále častěji po celém světě terčem útoků. Loňský rok byl v tomto ohledu přelomový a první polovina toho letošního naznačuje, že tento ponurý trend patrně jen tak neodezní.

Zatímco v roce 2003 bylo napříč různými kontinenty evidováno 63 incidentů, při nichž byli humanitární pracovníci napadeni, zavražděni, nebo uneseni, o deset let později se toto číslo vyšplhalo na čtyřnásobek - přesně 261 případů. Jen za minulý rok položilo život 155 lidí ve snaze pomoci potřebným. Dalších 171 jich bylo při své práci zraněno a 134 uneseno, vyplývá z údajů z přehledu Aid Worker Security Database.

Čísla jsou alarmující. Za poslední roky stoupl zejména počet útoků s použitím výbušnin. A zdaleka nejde jen o nášlapné miny. Novou hrozbu představují i dosud bezprecedentní útoky sebevražedných atentátníků. Největší nebezpečí číhají přitom na cestách. Právě tam se totiž odehrává skoro polovina útoků nebo únosů.

V nejrizikovějších zemích je pomoc nejvíc potřeba

Nejrizikovějšími zeměmi jsou pro humanitární pracovníky přitom ty, kde lidé jejich pomoc nejvíce potřebují. Tři čtvrtiny ze všech útoků se odehrávají v zemích zmítaných krvavými občanskými válkami, nebo tam, kde stát zůstal státem snad už jen na mapách, nikoliv svým účelem: v Afghánistánu, Sýrii, Jižním Súdánu, Pákistánu nebo v Súdánu.

Světový humanitární den

Organizace spojených národů vyhlásila 19. srpen Světovým humanitárním dnem, poté, co v roce 2003 při útoku výbušninou zemřelo v Bagdádu 22 jejích pracovníků včetně zvláštního představitele generálního tajemníka v Iráku.

Světový humanitární den každoročně připomíná odvahu a odhodlání tisíců těch, kteří nasazují své životy k pomoci druhým.

Smutným důsledkem tohoto trendu je nevyhnutelné uzavírání pracovišť humanitárních organizací ve snaze zajistit bezpečí svých lidí. Koncem dubna byli takto po krveprolití v nemocnici ve středoafrické Boguile Lékaři bez hranic donuceni dočasně omezit poskytování zdravotní péče v oblasti. Při útoku na tamní zdravotnické zařízení ozbrojenci zavraždili 16 civilistů a 3 místní spolupracovníky organizace.

Terčem útoku se v syrském Aleppu počátkem roku stal také tým Člověka v tísni. Při výbuchu granátu tam zemřeli tři místní pracovníci (více o tomto incidentu se dočtete zde). Navzdory jejich smrti se organizace rozhodla na místě setrvat.

Na trend útoků doplácí nejvíce ti, kteří potřebují pomoc

Současné ozbrojené střety vyhnaly po celém světě z domovů víc lidí než kdykoli předtím. Na světě podle OSN tak nutně potřebuje k přežití pomoc humanitárních organizací na 108 milionů lidí. Právě oni ale na rostoucí počet útoků na pracovníky neziskových organizací doplácí nejvíce.

„Ať už v Sýrii, ve Středoafrické republice nebo v Jižním Súdánu jsme svědky stále intenzivnějších humanitárních krizí, které se mimo jiné vyznačují vzrůstajícím počtem útoků na humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení. To má jeden hlavní důsledek: k lidem, kteří zoufale čekají na pomoc, se jí často dostane jen minimum,“ varuje ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Ukradl auto i s třemi dětmi. Dostihli ho v koloně, vytáhli a zlynčovali

Američtí policisté při dopravní kontrole ve městě Falcon Heights zastřelili...

Udělala chybu, z níž se snad již poučila. Zastavila s autem v americké Filadelfii před pizzerií, kam mířila za...

Známá britská youtuberka zahynula při nehodě na elektrokoloběžce v Londýně

Známá britská youtuberka Emily Hartridge na smíku z roku 2018

Emily Hartridgeová, populární britská youtuberka a televizní moderátorka, zahynula v Londýně při nehodě na...

Další z rubriky

V Německu se zřítilo malé letadlo na hobbymarket, tři lidé zemřeli

Malé dopravní letadlo se v Německu zřítilo na budovu obchodního řetězce...

Malé dopravní letadlo se v sobotu v Německu zřítilo na budovu obchodního řetězce Bauhaus v obci Bruchsal ve spolkové...

Na chorvatských dálnicích houstne provoz, turisté se valí k moři

Hustý provoz na německé dálnici A8 mezi Salzburgem a Mnichovem (20. července...

Na chorvatských dálnicích i většině hraničních přechodů do Chorvatska už od sobotního rána silně houstne provoz,...

Poslední evropský diktátor. Exkolchozník Lukašenko vládne Bělorusku 25 let

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko (25. února 2016)

Alexandr Lukašenko je prvním a jediným běloruským prezidentem, který zvítězil již v pěti volbách. Úřadu se ujal přesně...

Najdete na iDNES.cz