Turecko minulý týden ohlásilo, že Washington již zbraně kurdským jednotkám v Sýrii dodávat nebude. Telefonicky se prý na tom dohodli prezidenti Donald Trump a Recep Tayyip Erdogan (více o telefonátu zde). Pentagon to však dosud odmítal potvrdit a hovořil pouze o tom, že zvažuje „úpravy“ v dodávkách zbraní pro kurdské milice v Sýrii.
Mír v Sýrii cizí vojáky nevyžene. O vliv se bude prát Rusko i Írán |
Kurdské jednotky YPG se velkou měrou podílely na porážce Islámského státu v Sýrii. Turecko ale považuje milice YPG za teroristy. Podezírá je z úzké spolupráce se Stranou kurdských pracujících (PKK), která již tři desetiletí vede boj proti Ankaře.
Podle amerických činitelů se očekává, že USA stáhnou od jednotek YPG zpátky těžké zbraně a velká vozidla, lehké zbraně ale budou možná kurdským bojovníkům ponechány pro případ, že by se Islámský stát pokusil znovu dobýt ztracená území.
„YPG jsou vyzbrojené, a když koalice zastaví ofenzivu, pak to již nebude třeba. Bude zapotřebí bezpečnost, policejní složky, místní síly, tedy lidé, kteří zajistí, aby se Islámský stát nevrátil,“ konstatoval Mattis. Zda byl program dodávek zbraní YPG již zcela ukončen, šéf Pentagonu novinářům nesdělil.
Spojené státy tento týden rovněž oznámily, že ze Sýrie odvolají 400 příslušníků vojenského námořnictva, kteří se podíleli na boji proti Islámskému státu a osvobozování syrského města Rakka. Dalších více než 1000 amerických vojáků v zemi podle agentury AP nadále zůstává.
Mattis během své cesty navštíví kromě Egypta také Jordánsko, Pákistán a Kuvajt.
