Organizace, které se zaměřují na poskytování poradenství vojákům, zaznamenaly v posledních dnech větší počet dotazů, jak reagovat na příkazy, které jsou v rozporu s jejich mravním přesvědčením. Někteří přiznávají, že uvažují o odchodu ze služby a chtějí poradit, jak tak udělat.
Veteránská skupina About Face uvedla, že ví asi o deseti vojácích, kteří podnikají konkrétní kroky proti tomu, aby je armáda nasadila do amerických ulic. V americké rozhlasové stanice North Carolina Public Radio tvrdil Bill Galvin, poradce organizace GI Rights Hotline, že se mu během vrcholu protestů ozývalo několik vojáků denně.
„Vnímáme opravdový nárůst lidí především v Národní gardě, ale také v zálohách. Lidé, kteří se musejí vyrovat s představou, že budou povoláni do akce a říkají: „nevím, zda to dokážu udělat“, tvrdí Galvin. Podle něj se vojáci v záloze bojí rizika morální újmy, nemají výcvik, který by je připravil na zvládání nepokojů a nechtějí čelit možnosti, že budou muset jednat v rozporu s Ústavou.
Trump pohrozil, že do amerických měst pošle vojáky v aktivní službě. Vyzval guvernéry, aby více využívali Národní gardy sestávající z vojáků, kteří zároveň vykonávají občanské zaměstnání.
„Zdá se mi, že násilnosti, které děláme v zámoří, se vracejí k nám do domů, aby se tu uhnízdily,“ prozradil jeden voják, jemuž vybavení policistů a taktika, kterou využívají ve Washingtonu, připomínají to, co viděl v Iráku.
Reakce jako z manuálu diktátora, říkají veteráni CIA o nepokojích v USA |
Američtí policisté jsou kritizováni, že dostávají prostřednictvím federálních programů nepřiměřené vojenské vybavení, jako jsou například útočné pušky či obrněná vozidla, které armáda používá v Iráku a Afghánistánu. Podle jedné studie jsou policisté po obdržení vojenského materiálu násilnější.
„Vojáci nyní hodně prožívají osobní konflikt a morální krizi,“ řekl listu The Intelligencer Garett Reppenhagen, bývalý vojenský veterán a výkonný ředitel Veterans for Peace. „Myslím, že chlapci nečekali, že v globální válce s terorismem budou bojovat zde, v naší vlastní zemi, proti Američanům.“
U některých vojáků neochota zasahovat proti demonstrantům souvisí i s jejich politickými názory. Jako černoši souhlasí s protesty. Proto raději čelí postihům, které souvisejí s neuposlechnutím rozkazu, než aby proti demonstrantům zasáhli.
Podle Galvina takovým členům ozbrojených sil hrozí vojenský soud, vězení, různé administrativní tresty, nebo propuštění. V roce 2009 soud rozhodl, že armáda může propustit poručíka Ehrena Watadu, který odmítl sloužit ve válce v Iráku s tím, že je nelegální. Hrozilo mu až sedm let vězení za neuposlechnutí rozkazu.
Další vojáci poukazují na události, s kterými nesouhlasí. „Nemůžu to udělat. Cítím se špatně jen při pohledu na uniformu. Vadí mi, že jsem s tímhle spojován, zvláště poté, co zastřelili muže, který vlastnil gril (v Louisville)“, vysvětlil vojenský zdravotník z Pensylvánie. Odkazoval na přestřelku mezi Národní gardou a protestujícími, při které zemřel černošský majitel oblíbeného grilu David McAteena konci května. Podle vyšetřovatelů McAtee střílel jako první.
Americký ministr obrany Mark Esper nařídil, aby úřady prověřily nasazení Národní gardy během protestů. Podle Pentagonu se jedná o standardní krok, který následuje po každé větší operaci ozbrojených sil.
Kritika Trumpa z nejvyšších pozic
Ministr Esper se dostal s Trumpem do sporu ohledně vyslání aktivních členů vojska do amerických měst. Esper argumentoval, že nasazení armády je tím posledním řešením, a že současná situace není jednou z „urgentních a zoufalých“ situací, kdy by to bylo nutné. Podle listu The Wall Street Journal zuřící Trump přemýšlel, že Espera odvolá z funkce.
Esper není jediný z vysoce postavených představitelů obrany, který se veřejně postavil proti Trumpovi. Nejvýše postavený činitel americké armády Mark Milley ve čtvrtek prohlásil, že udělal chybu, když se objevil po boku Trumpa při jeho kontroverzním focením s biblí. Podle něj tím vytvořil zavádějící dojem, že „armáda je zapojena do domácí politiky“.
Podle kritiků Národní garda násilně vyklidila presbyteriánský kostel, kde focení probíhalo, od mírumilovných protestujících. Incident odsoudil bývalý Trumpův ministr obrany James Mattis nebo Milleyův předchůdce John Kelly, uvedla stanice CNN.
