Když pominu, že jsem proti trestu obecně, tak je šílené zabít po dvaceti letech v podstatě velmi často fakticky úplně jiného člověka, než čin spáchal. Jistě, ten odstup by měl zmenšit pravděpodobnost, že se objeví nové skutečnosti a dojde k popravě nevinného, ale kdyby mi někdo zabil blízkého, tak ho chci vidět viset druhý den večer a ne že mi tím budou otevírat staré rány, až budu málem v důchodovém věku.

jj proto fandím novému jevu u pachatelů teroristických činů. Pokud možno zastřelit ihned na místě. Ušetří se nejen za soudy, ale i za vězeňství.

Škoda, že v článku nejsou zmíněny ony "zásadní důkazy prokazující nevinu" popraveného.

Jinak já bych teda trest smrti uvítal, nicméně pouze za situace, kdy o vině odsouzeného nebude pochyb.

Co jsem se dočetl, tak za nehty zavražděné byla nalezena kůže, ale DNA se neshodovala se Swearingenovou. Dále oběť byla unesena sice pár dní před Swearingenovým zadržením, ale nalezena až tři týdny poté a znalci stanovili, že její smrt nastala maximálně před 14 dny (v té době byl Swearingen už týden pod zámkem). Nicméně žádný dobrý kluk to nebyl, už předtím měl na triku násilí na ženách.

Skoda ze nenapisou větší detail, nebo alespoň ten jeho zásadní důkaz pro jeho nevinu...takhle stačil titulek...

Možno sám nepovedal tie jeho argumenty....

Násilí na dětech a znásilnění obojí s následkem smrti plus obchod s lidma by v případě přímých důkazů mělo být trestáno smrti.

Když jsem včera viděl soud s magorem, co umlátil 3 leté dítě (poslední facka byla tak silná, že dítěti přetrhla míchu), tak si nic jiného něž provaz nezaslouží. A to je velmi humánní trest.

Naše společnost zdaleka nedospěla do stadia, kdy stačí výjimečný trest odnětí svobody. Nehledě na to, že nedávno za vraždu mačetou padlo 7 let, zatímco vítkovští žháři dostali 22 let.

> že nedávno za vraždu mačetou padlo 7 let

Pak to nemohla být vražda.

Vítkov byl naprosto adekvátní trest.

Porota nerozhoduje o trestu, ale pouze o vině. O trestu pak rozhoduje soudce.

Jinak zrušení trestu smrti byla s největší pravděpodobností chyba.

Nebyla.

Osobně jsem proti trestu smrti právě z důvodu toho, že už je nevratný a definitivní a odsouzení nevinného se stát klidně může kdekoliv, ale rozhodně nejsem proto aby vězení bylo něco jako dovolená. Dokážu si představit, že například práce bude povinná i kdyby měli vězni celý den vozit dlažební kostky na kolečku 8 hodin denně z jedné strany areálu věznice na druhou. V případě odmítnutí práce krácení krmných dávek například.

Nevidím nejmenší důvod, pokud existují přímé důkazy, tedy pachatel je nezpochybnitelný, proč by takový zmetek neměl být popraven. A proprava je v mnoha případech ještě velmi humánní prostředek.

Kájínek tvrdil, že Roubal se ani spoluvězňům nikdy nepřiznal a přitom se dodnes pořádně neví kolik lidí vlastně zavraždil.

Podle toho, jak je nařvanej, tak bych tipoval, že jí i sežral.

Nesmysl. Vrahové, násilníci a agresoři se taky oběti neptají, zda chce přijít k újmě. A to procento je skutečně tak mizivé, že popravu dostane opravdu jen ten, kdo je na 99,9% usvědčen a že dnes je takových možností, jak to dokázat.

99,9% mi teda přijde jako hrůzostrašně nízká pravděpodobnost na to, že někoho pošlete na smrt.

Trest smrti není spravedlnost. Stačila zpráva z roku 2015: ,,FBI dosud na podnět advokátů přezkoumala analýzy použité během 268 procesů. Zjistila, že v 257 z nich se soudy řídily chybnými stanovisky expertů. Během 32 z těchto soudů nakonec padly tresty smrti. Úřad navíc musí prověřit dalších 1200 případů, v nichž sehrály roli analýzy jeho laboratoře." Když se ny tohle přišlo, tak bylo už 14 lidí z 32 popraveno. Takže jak to vyřešit, poslat vdově dopis s bonboniérou?

Jen praktická poznámka: Vadný důkaz ještě nemusí znamenat, že byl odsouzen nevinný. Ideální situací z hlediska státního zástupce je mít několik nezávislých cest důkazu viny obviněného, kdyby se náhodou podařilo obhajobě něco sestřelit. Takže to rozhodně nelze interpretovat tak, že 14 lidí bylo popraveno justičním omylem.

V praxi samozřejmě obvykle existuje několik kritických míst, kde má obžaloba k dispozici právě jeden důkaz, na kterém vše stojí a se kterým vše padá. Takže neplatí ani to, že k žádnému omylu rozhodně nedošlo.