Vztahy mezi černošskou komunitou a většinovou bělošskou společností byly napjaté po celou dobu historie Spojených států. Rasistické zákony, které v jižanských státech USA platily v letech 1876 až 1965, neoficiálně nazývané zákony Jima Crowa, zasely v Afroameričanech hlubokou nedůvěru vůči policejním a soudním složkám, tvořenými převážně bělochy.
Rasové nepokoje vyvolávaly různé události, např. vražda slavného zastánce černošských práv Martina Luthera Kinga v roce 1968. Některé radikálnější skupiny, jako známí Černí panteři, se je pokoušely záměrně vyvolat, což posilovalo nedůvěru policie k černošským aktivistům a afroamerické komunitě celkově.
Případy, které vedly k vypuknutí demonstrací proti policejnímu násilí, mají podobný průběh. Protestující tvrdí, že bělošští policisté se dopouští diskriminačního jednání a zadržují afroamerické občany bez dostatečných důvodů. Policie to často odmítá s tím, že pokud dojde k násilnému zákroku, je to vždy odůvodněné.
V USA dochází ročně k několika případům, kdy údajný afroamerický pachatel zahynul pod střelbou policistů. Ne všechny jsou doprovázeny radikálními rozsáhlými protesty, které nyní probíhají v USA.
Los Angeles, 1992
Poprvé od bouří, které následovaly po vraždě černošského bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga v roce 1968, byla do ulic masově nasazena armáda.
Ulice slunného Los Angeles v roce 1992 zachvátily největší nepokoje v USA od šedesátých let. Vyvolalo je zatčení černošského motocyklisty Rodneyho Kinga čtyřmi bělošskými policisty. King, který v té době byl v podmínce a večer před incidentem pil alkohol, neuposlechl jejich příkaz, aby zastavil, a snažil se policistům ujet. Policisté jej chytili a brutálně zbili. King byl později propuštěn bez žádného obvinění.
Počínání policistů zaznamenal na video náhodný svědek. Policisté museli před soud, byli obviněni z použití smrtící zbraně a nadměrného použití síly. Dva z policistů byli též obviněni z napsání falešné zprávy.
OBRAZEM: Maso čtyř barev. Město andělů před 20 lety pohltilo násilí |
Soud ale došel k závěru, že neudělali nic špatného. Rozsudek vyvolal silné pobouření. Krátce po rozhodnutí soudu vypukly ve městě nepokoje. Protestující zadržovali řidiče se světlou pletí, včetně příslušníků latinských minorit, vytahovali je z jejich aut a bili.
Zapalovali restaurace a obchody s občerstvením, na což někteří jejich asijští majitelé reagovali střelbou z pušek. Mezi korejskou a afroamerickou komunitou byly vztahy obzvláště napjaté poté, co ve stejný měsíc, kdy policie zadržela Kinga, korejský majitel jednoho obchodu s potravinami zastřelil 15letou afroamerickou dívku, kterou podezříval z krádeže.
Během pěti dní nepokojů, které ukončil až příchod Národní gardy, bylo více 50 lidí zabito. Více než 2 000 lidí bylo zraněno a skoro 6 000 lidí zadrženo. Více než 2 000 budov bylo zničeno, celková škoda dosáhla si jedné miliardy dolarů.
Video ze zatýkání Rodneyho Kinga:
Cincinnati, 2001
Jízdní policisté během nepokojů v americkém městě Cincinnati v Ohiu, vzniklých v reakci na zastřelení černošského mladíka bělošským policistou. (14. dubna 2001)
Situace v městě Cincinnati ve státě Ohio byla výbušná ještě před tím, než bělošský policista zastřelil 19letého neozbrojeného afroamerického mladíka Timothyho Thomase. Nevládní organizace na ochranu občanských práv American Civil Liberties Union měsíc před tím podala na město žalobu za údajnou rasovou profilaci policie.
Následné události podle zastánců práv Afroameričanů potvrdily, že policie věnuje nepřiměřeně velkou pozornost černošskému obyvatelstvu. Policie se pokoušela chytit Thomase za porušení silničních pravidel. Policejní důstojník Stephen Roace ho nakonec zastřelil s tím, že na něj Thomas pokusil vytáhnout zbraň. Podle policejního vyšetřování si ale mladík jen povytahoval své kalhoty.
Thomas byl patnáctý Afroameričan zabitý policií během pět let. Afroameričtí obyvatelé Cincinnati požadovali po vedení města a polici, aby jim poskytly výsledky policejního vyšetřování. Když se policie zdráhala, mírumilovné protesty se změnily na násilné. Demonstranti zaútočili na policejní stanici.
Policista viněný z vraždy černocha je na svobodě, díky milionové kauci |
Po třech dnech nepokojů starosta města Charles J. Luken vyhlásil zákaz vycházení a stav nouze, nechal povolat do města příslušníky vojska. Demonstrace ustaly. Sedmdesát lidí bylo zraněno, škody se vyšplhaly na 3,6 milionů dolarů.
Město po incidentu zavedlo nová policejní pravidla, policisté např. musí nosit kameru. V roce 2015 policista Ray Tensing zastřelil Afroameričana Samuela DuBose. Video ukázalo, že Dubose Tensinga neohrožoval, jak policista tvrdil. Tensig byl propuštěn ze služby. Podle amerických médií případ ukázal, že se policie poučila z nepokojů v roce 2001.
Záběry z nepokojů v Cincinnati:
Ferguson, 2014
V americkém Fergusonu opět vypukly nepokoje.
Případ zabitého černošského mladíka Michaela Browna doprovázely značné nejasnosti. Podle některých svědků ho policista Darren Wilson chladnokrevně zastřeli, zatímco Afroameričan měl ruce za hlavou. Jiní svědci podporovali Wilsonovu verzi, podle níž na něj mladík zadržený kvůli krádeži cigaret, zaútočil.
Incident vedl k rozsáhlým nepokojům. Ty ještě zesílily, když okresní soud se rozhodl neobvinit Wilsona z vraždy. Během desetidenních nepokojů musela zasahovat i Národní garda.
Podle zprávy ministerstva spravedlnosti se fergusonská policie opakovaně dopouštěla rasové profilace a diskriminace. V době protestů policie zastřelila dalšího černošského mladíka jen čtyři kilometry od města Ferguson. Policie rychle zveřejnila video, na kterém Afroameričan policii ohrožuje, s cílem být transparentní a zamezit tomu, aby se událost stala katalyzátorem dalšího kola nepokojů.
Záběry z protestů ve Fergusonu:
Baltimore, 2015
Mladík hází plechovky po policistech během pondělních protestů v Baltimoru. Ty vypukly po pohřbu černošského mladíka Freddieho Graye. (27. 4. 2015)
Jako v Cincinnati, i v Baltimoru v roce 2015 se nepokoje zrodily z poklidných demonstrací požadujících vysvětlení smrti černošského mladíka. V baltimorském případě ale nebyl pětadvacetiletý Freddie Gray zastřelen, ale za stále ne zcela vyjasněných okolností zemřel po upadnutí do kómatu v policejní dodávce na následky zlomeniny krčních obratlů. Pozdější vyšetřování zjistilo, že Gray nebyl připoután, což je narušení policejních pravidel.
V Baltimoru platí výjimečný stav. Násilí spustil pohřeb černošského mladíka |
Není též jisté, proč policie Graye zadržela. Policisté, tři černoši a tři běloši, tvrdili, že měl u sebe nelegálně držený nůž. Baltimorský státní zástupce to rozporoval.
Podle časopis Rolling Stone další zvláštností případu bylo, že k soudu nebyli předvoláni svědci, kteří popisovali údajné násilné jednání strážníků, kteří Graye vláčeli po zemi a nedbali na jeho výkřiky, že potřebuje zdravotnickou pomoc.
Protesty, ke kterým došlo kvůli celé záležitosti, ještě zesílily po mladíkově pohřbu. Více než 200 lidí bylo zadrženo. I do Baltimoru byla povolána Národní garda. k nepokojům došlo i v dalších amerických městech, např. v New Yorku, Denveru, Miami či Portlandu.
Matka trestá svého syna, který se účastní protestů ve Baltimore:
Charlotte, 2016
Během střetů s demonstranty bylo ve městě Charlotte v americkém státě Severní Karolína zraněno 12 policistů (21. září 2016).
Protesty v Charlotte propukly poté, co černošský policista Brentley Vinson zastřelil třiačtyřicetiletého Afroameričana Keitha Lamonta Scotta kvůli tomu, že Scott měl u sebe údajně zbraň. Podle Scottovy rodiny držel u sebe knihu.
Při protestech v Charlotte postřelili muže, guvernér vyhlásil mimořádný stav |
Jen za první noc protestů bylo zraněno šestnáct policistů. Podle amerických médií hněv demonstrantů vycházel částečně z konspirační teorie, že Scotta zastřelil bělošský strážce pořádku a policie se to snaží zakrýt.
Během nepokojů přišel o život jeden protestující. Nejprve z jeho smrti byla obviňována policie, později se však přišlo na to, že protestujícího zastřelil jiný muž, který zřejmě mířil na policisty.
Protesty trvaly čtyři dny. Po jejich odeznění soud rozhodl, že Vinson není vinen ze smrti Scotta. Jeho osvobození vyvolalo další protesty místních aktivistů Black Lives Matter, ale ty však byly pokojné.
Záběry ze zatýkání Lamonta Scotta. Policie ho zastřelila, jeho smrt vyvolala masivní protesty:
