Budova Nejvyššího soudu Spojených států amerických (13. června 2022)

Budova Nejvyššího soudu Spojených států amerických (13. června 2022) | foto: AP

Stalking je jen svoboda slova. Nejvyšší soud USA děsí oběti pronásledovatelů

  • 34
Rok po zrušení federálního práva na potrat přišel americký Nejvyšší soud s dalším kontroverzním verdiktem. V úterý se postavil na stranu muže, který přes dva roky obtěžoval ženu tisíci výhružných zpráv. Podle soudu nešlo o stalking a dotyčný jen využíval svého práva na svobodu slova. Právníci i oběti varují, že se teď stalkeři nebudou muset bát vězení.

„Byla jsi to ty v tom bílém džípu? Na vztahy nejsi dobrá. Zemři. Nepotřebuji tě.“ I takové vzkazy více než dva roky posílal Američan Billy Counterman denverské písničkářce Coles Whalenové. Zpěvačka popsala, že jí neustálý příval výhrůžných zpráv změnil a ohrozil život.

Na žádnou nikdy neodepsala a svého stalkera nejméně čtyřikrát zablokovala na Facebooku. Counterman si však vždy jen založil nový účet nebo zvolil jinou síť a psal jí dál. Byly to tisíce zpráv. Ženu nakonec výhrůžky zcela paralyzovaly. Kvůli strachu a úzkostem zrušila svá turné a odmítla různé profesní příležitosti, pořídila si zbraň a v noci spí už jen při rozsvíceném světle.

Přesto se nyní americký Nejvyšší soud postavil na mužovu stranu, když rozhodl, že se stalkingu nedopustil, a případ vrátil nižší instanci. Ta prý musí doložit, že muž své hrozby myslel vážně. Counterman byl v roce 2017 v Coloradu usvědčen ze stalkingu a odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení. Muž má za sebou celou historii vyhrožování ženám a v době útoků na zpěvačku byl podmíněně propuštěn z vězení za podobný trestný čin.

Po zrušení práva na potrat mohou přijít na řadu i další svobody, říká expert

V případu s Whalenovou se však odvolal a odkazoval na první dodatek americké ústavy, který v USA chrání svobodu slova. Tvrdil, že trpí duševní chorobou a bludy a že své vzkazy nemyslel jako výhrůžky. A soudci Nejvyššího soudu v úterý v poměru sedmi ku dvěma soudci Countermanovu obhajobu vyslyšeli. Rozhodli, že jen naplňoval své právo na svobodný projev.

Stalker si podle nich své chování musí uvědomovat, aby mohl být za stalking i odsouzen. „První dodatek vyžaduje důkaz, že obžalovaný měl jisté subjektivní povědomí o výhrůžné povaze svých prohlášení,“ napsala soudkyně Elena Kaganová, nominovaná do funkce za demokraty.

Cílem je podle ní nezavdat nezamýšleným dopadům pro demonstranty v ulicích nebo politické aktivisty, kteří ve vypjatých okamžicích mohou říct něco nevhodného, ale nemyslí to doopravdy. Pouze vážně míněné hrozby totiž první dodatek ústavy nechrání.

Proti při hlasování byli dva republikánští soudci – Clarence Thomas a Amy Coney Barrettová, podle níž verdikt „skutečným hrozbám neoprávněně zajišťuje přednostní zacházení“. Poměr sil v Nejvyšším soudu je aktuálně šest soudců nominovaných republikánským prezidentem versus tři soudci, které nominoval demokrat.

Oběti může čekat život v hrůze

Countermanův obhájce se raduje, že soudci potvrdili, že „první dodatek vyžaduje důkaz o něčím duševním stavu, než ho zavře za zprávy vnímané jako výhružné“. „Svoboda projevu je příliš důležitá na to, abychom lidi zavírali za výroky, které jsou nanejvýš nedbalé,“ dodal.

Stejně tak právník Brian Hauss z Americké unie občanských svobod chválí verdikt s tím, že nelze postihovat neúmyslně výhrůžný projev. Dodává, že „ve světě plném nedorozumění by se lidé spolu báli mluvit, pokud by jim hrozilo vězení jen za to, že neodhadli, jak budou jejich slova přijata“.

Konec pozitivní diskriminace. Nejvyšší soud USA zakázal zvýhodňování studentů

Naproti tomu profesorka práva z univerzity George Washingtona Mary Anne Franksová před důsledky verdiktu varuje. „Je hluboce znepokojivé, že se Nejvyšší soud nejenže rozhodl umožnit stalkerům dál beztrestně jednat, ale ještě na základě toho, že stalking je svobodný projev chráněný prvním dodatkem. Odsoudili oběti stalkingu k potenciálnímu doživotí v hrůze a zvýšili riziko, že budou zavražděny svými stalkery,“ uvedla podle agentury Reuters.

Možných dopadů se obávají i další američtí právníci, ochránci lidských práv či přímo oběti stalkingu. Soudcům vzkazují, že nepochopili rozsah čím dál silnější šikany na internetu a zklamali miliony žen, které musejí žít ve strachu ze svých expartnerů a vyšinutých obdivovatelů.

Varují, že mnozí stalkeři jsou duševně narušení a mohou znamenat skutečnou hrozbu i přesto, že sami své chování za nevhodné nepovažují. „Čím pomýlenější stalker, tím bezpečnější stalking,“ kritizuje Franksová.

Aktivisté také upozorňují, že už nyní je těžké jít na policii s podobnými problémy. Oběti se pak bojí, že i přes usvědčující rozsudky se nyní může stát, že se agresoři, kteří jim vyhrožovali zabitím či znásilněním, odvolají právě s odkazem na verdikt Nejvyššího soudu. A dostanou se ven.

„Neustále mi řinčí telefon. Volají mi oběti a jsou absolutně zhrozené,“ říká pro list The Guardian televizní producentka a aktivistka Lenora Clair, která si sama zažila obtěžování stalkerem a nyní pomáhá dalším ženám. Jeden muž ji pronásledoval čtrnáct let, přičemž dva roky byl za mřížemi.

Vypráví, že v případě odsouzení už má za sebou oběť martyrium přemlouvání policie, aby ji brala vážně, proces policejního vyšetřování a soudního líčení. „A teď mi řeknou, že můj stalker býval mohl říct, že mě nechtěl vyděsit a že celý případ mohl padnout pod stůl,“ dodává.

„Toto rozhodnutí by mohlo ovlivnit tolik životů, naši osobní bezpečnost, naši možnost někde bydlet a tak dále. Budu muset zavřít svůj byznys, přestěhovat se, změnit si jméno? Nevím,“ přemítá i další oběť stalkingu Anna Nassetová, jež se už dřív kvůli neodbytnému muži musela vzdát svého života ve Washingtonu a přestěhovat se jinam.

Její stalker už je ve vězení a není jasné, zda ji verdikt nějak ovlivní. „Byla jsem v takovém šoku, když jsem se o tom dozvěděla, že jsem začala křičet. Právě jsem řídila a když jsem dojela ke svému kamarádovi, pozvracela jsem se. Nevím, co to pro mě znamená, ale šílím. Měla jsem plán na chvíli, kdy se dostane ven, ale nečekala jsem, že to přijde tak brzo.“

Někteří právníci podle médií říkají, dopady nemusejí být tak zásadní, jak se nyní zdá. Ostatně i Countermana ještě čeká další soud. Například státní zástupkyně Rhonda Saundersová nicméně podotýká, že Nejvyšší soud promeškal příležitost ukázat, že chápe nebezpečí stalkingu. „Je to zločin moci a kontroly, mentální terorismus. A toto selhání bude mít zřejmě negativní důsledky samo o sobě,“ míní.

Rok od pádu Roe v. Wade

Kontroverzní verdikt přichází téměř na den přesně rok poté, co Nejvyšší soud zrušil federální právo žen na potrat dané verdiktem Roe v. Wade z roku 1973. Ten zaručoval interrupce do šestého měsíce těhotenství. Pádem precedentu mnohé americké státy zpřísnily své potratové zákony.

Zcela zakázaná je nyní interrupce v patnácti státech, například v Texasu, Idahu, Severní a Jižní Dakotě, Wisconsinu, Alabamě, Oklahomě či Kentucky. Jedinou výjimkou je vesměs ohrožení života matky, v některých případech i znásilnění či postižení plodu. V dalších pěti – třeba v Nebrasce či na Floridě – je povolená jen v prvních dvanácti či patnácti týdnech těhotenství.

Legální je nadále ve šestadvaceti státech a americké metropoli. Portál Guttmacherova institutu na interaktivní mapě ukazuje současný stav a vypočítává například i vzdálenost, kterou musí žena ujet, aby se dostala na nejbližší potratovou kliniku. Například z Louisiany musí žena do šestého měsíce těhotenství ujet 413 kilometrů, později i víc než tisíc kilometrů.

Ve zbývajících amerických státech je potrat legální, ale jejich osud se tam dál vyvíjí. Stále totiž běží soudní spory kolem postupu jednotlivých států a téma přístupu k potratům i dnes hýbe americkou politickou scénou. Zároveň se množí výpovědi žen, které uvádí, že jim lékaři kvůli přijatým restrikcím odmítli provést potrat navzdory vážným komplikacím jejich těhotenství.

„Nikdy nebudeme mít klid, nikdy nepolevíme, dokud nevrátíme svátost života do centra amerického práva ve všech státech naší země,“ uvedl také bývalý americký viceprezident Mike Pence, který chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách.

Tento týden vyzval své soupeře v republikánských primárkách, aby podpořili myšlenku federálního zákazu potratů přinejmenším od 15. týdne těhotenství. Podle průzkumů přitom Američané zachování možnosti podstoupit interrupci spíš podporují.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video