Už při letmém pohledu je zřejmé, že to dvě nejsilnější světové mocnosti současnosti nevzaly za ten nejlepší konec. A může být hůř. Konfliktů a sporů totiž mezi Spojenými státy a Čínou rychle přibývá.
Zapomeňte proto na východní Ukrajinu nebo na Blízký východ, byť i tato místa budou letos dál traumatizovat svět. Daleko nebezpečnější krize, jež navíc s postupem času sílí, se podle vojenských analytiků odehrává na druhém konci světa, v oblasti východní Asie.
Mohla by se vyhrotit až v násilný konflikt s dopadem na celou planetu, tvrdí znalci, kteří region dlouhodobě sledují.
V letošním roce je proto třeba bedlivě si všímat zejména regionu Jihočínského moře, „horké“ oblasti územních sporů, kterou si Peking nárokuje pro sebe a podle toho se tam i chová. Vybudoval tam umělé ostrovy, na nichž umístil rakety a početné vojenské posádky.
To se samozřejmě nezamlouvá Američanům. Ti do oblasti přisunují své síly a čím dál častěji tam dochází k drobným šťouchanicím, které se však snadno mohou změnit ve velmi divoké bitvy.
Možná i z tohoto důvodu znovu ožívá také poněkud pozapomenutý spor o status Tchaj-wanu a v neposlední řadě nevěstí moc dobrého ani zamrzlá debata o severokorejských jaderných zbraních.
Časovaná bomba tiká
Byť se tyto záležitosti mohou ze středoevropské perspektivy jevit až příliš vzdálené, a tudíž nepodstatné, opak je pravdou. Jde o hodně, téměř o všechno.
Jakýkoliv vojenský střet mezi dvěma giganty, do něhož by se nejspíš zapojily i další státy, by mohl zapříčinit nejen zhroucení světové ekonomiky, ale při tom nejhorším možném scénáři i propuknutí další světové války.
„Riziko velké války v Asii je daleko větší, než předpokládá většina lidí,“ varoval minulý týden Brendan Taylor, uznávaný expert na pacifický region. Podle něho časovaná bomba už tiká a svět je slepý.
„Stačí málo, jen náhodný incident mezi vojáky, kteří se v nesprávný čas ocitnou na nesprávném místě, a může dojít k velice nebezpečné eskalaci,“ říká Taylor, který hovoří o čtyřech možných bodech vzplanutí. Vedle výše uvedených (Jihočínské moře, Tchaj-wan a Korejský poloostrov) zmiňuje ještě Východočínské moře, spornou oblast, o níž se sváří Čína, Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan.
Spor o „princeznu“ z Huawei? Jen špička ledovce vztahů mezi USA a Čínou |
Když přidáme nesporný fakt, že čínský režim, který doma mohutně sází na vystupňovaný nacionalismus, se na světovém kolbišti začíná chovat čím dál sebevědoměji a do značné míry i agresivněji, a také skutečnost, že americký prezident Donald Trump se často jeví jako nepředvídatelný a impulzivní, vzniká silně jedovatý koktejl, z něhož mrazí.
Existuje pochopitelně i řada důvodů hovořících proti případnému konfliktu. V prvé řadě jsou to jeho devastující účinky. Tady se ovšem někteří analytici pozastavují nad jednáním klíčových aktérů. „Dokonce i když se zdá, že pochopili, jak zničující by taková válka byla, reálné vyhlídky na ni nevedou ke změně jejich strategií,“ tvrdí Taylor.
Dobrou zprávou je, že nalezení řešení není nemožné, bude však vyžadovat velice jemné metody jednání a kontroly. Ta špatná zpráva zní, že ani jedna ze stran po tom dosud nevolá s jasnou naléhavostí.
Hodiny mezitím běží tiše a velká ručička neúprosně směřuje ke dvanáctce. Konflikt mezi Čínou a USA z nezvládnuté krize může přijít už brzy. Byť si to na obou stranách opravdu přeje jen málokdo.
